You are here: Home Members redaktor's Home A policie vyhodnocuje...

A policie vyhodnocuje...

Policie České republiky v poslední době pořád něco „vyhodnocuje“. Kupříkladu svoje vlastní, občanskými iniciativami kritizované počínání při tom či onom zásahu, přičemž téměř vždy neomylně dospívá k závěru, že nijak významně nepochybila. Mnozí žáci a  studenti by si jistě přáli, aby si také takto mohli sami vystavovat vysvědčení.

Policie také opakovaně „vyhodnocuje“ coby zákonu neodporující i incidenty, které na první pohled mohou připadat průměrným občanům jako zcela zřejmé porušení zákona. Vyhodnotila tak nošení šibenic na demonstrace, nebo přímé i nepřímé vyhrožování násilím či smrtí ústavním činitelům kvůli údajně vlastizradě.

Příkladem budiž jednání Vladimira Heřmana, který přinesl vloni v létě na demonstraci maketu šibenice. Policie nejprve jeho jednání sice začala stíhat  jako protiprávní, ale pak celý případ předala městské části Praha 1 k přestupkovému řízení. Ta rozhodla, že nešlo dokonce ani o přestupek, ale jen o „vědomou nedbalost“.

Mnoho občanů musí být zmateno. Vidí v televizních záběrech totéž co policie?

A co si má průměrný občan kupříkladu myslet nyní, když v médiích sleduje záběry kaváren a  obchodů, které se zapojily do sítě HateFree Zone (kampaně proti nenávisti), na nichž jsou tyto podniky posprejované nápisy jako „smrt“, hákovými kříži i jinou neonacistickou symbolikou, a policejní mluvčí k tomu prohlásí, že policejní experti nejprve musejí „vyhodnotit“, zda se kromě sprejerství jedná o trestný čin, kupříkladu podněcování k nenávisti?

Co chce policie „vyhodnocovat“? Neměl by okamžitě vystoupit veřejně ministr vnitra a prohlásit, že od policie očekává, že pachatelé zjevných trestních činů popsaných v paragrafech 352 a 355 i 356 trestního zákoníku coby protiprávní jednání z nenávisti budou co nejdříve dopadeni?

Je samozřejmě jasné, že policie i státní zastupitelé, popřípadě soudy, musejí pracovat s větším množstvím důkazního materiálu, než jaký se nabízí občanům v médiích. Většina z nás také uzná, že ne vše je černobílé, a že kupříkladu prosťáček pochodující se šibenicí nemusí chtít hned někoho opravdu zabít nebo ohrožovat. Zároveň ale je těžké nemít z toho všeho dojem, že orgány činné v trestním řízení prostě nechtějí výše zmíněné činy aktivně stíhat.

Možná i proto, že ve společnosti vládne atmosféra, spoluvytvářená bohužel i nenávistným jazykem některých politiků (jakož i pasivitou těch slušných vůči těm neslušným), v níž orgány činné v trestním řízení necítí „politickou objednávku“ aktivně takové činy trestat.

Bohužel se nám tato laxnost může vrátit jako bumerang. Násilí plodí násilí, a nepotrestané projevy nenávisti jsou jen pozvánkou k dalším.

Novinky, 26.4.2016