You are here: Home Members redaktor's Home Babiš odjel na summit EU ve slabé pozici

Babiš odjel na summit EU ve slabé pozici

Kdo shlédl tiskovou konferenci českého premiéra Andreje Babiše před odjezdem na summit Evropské unie v Bruselu, jejímž hlavním bodem je boj proti klimatickým změnám, byl svědkem toto, proč Česká republika na mezinárodním poli nemá váhu, která by odpovídala její velikosti a relativní ekonomické úspěšnosti.

Jak známo EU chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, k čemuž Evropská komise připravila ambiciózní plán snižování emisí, který má být podpořen celou škálou konkrétních opatření a také nemalou finanční pomocí. V  části EU také existuje odpor k dalšímu budování jaderných elektráren.

Babiš předstoupil před novináře s několika vytištěnými tabulkami a grafy, s jejichž pomocí se snažil ukázat, že kupříkladu sousední Rakousko dováží z Česka až 30 procent elektřiny, která se u nás převážně vyrábí z jádra a spalováním uhlí. Na české elektřině je závislé i Slovensko. Český premiér chtěl asi poukázat na údajné pokrytectví Rakouska, které protestuje proti jaderné energetice a jím budované obnovitelné zdroje zatím nestačí pokrýt celou jeho spotřebu, ale odkryl zejména naše vlastní pokrytectví.

Nabízí se totiž otázka, proč, když chce vláda údajně  bojovat proti klimatickým změnám,  pokrývá ČR nejen vlastní spotřebu, ale energii, vyrobenou i z uhlí, ve velkém také vyváží. Ano, vývoz energie je významná exportní, tedy ekonomická položka, jenže se tak děje za cenu dalšího ničení životního prostředí.

Tato logika tak docela přesně ilustruje to, před čím varuje švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která se shodou okolností právě stala osobností roku časopisu Time: politici slibují boj proti klimatickým změnám, ale nakonec vše pokračuje ve starých kolejích. Košile je jim bližší než kabát.

Naše země, která vyrábí momentálně tolik energie, že ji ve velkém vyváží, musí podle Babiše budovat nové jaderné elektrárny,  protože uhlí jednou (snad) přestane spalovat. A to navzdory tomu, že jádro jak známo, řada evropských zemí odmítá vidět jako zdroj čisté energie, a ani ČR zatím nevyřešila kam s jaderným opadem.

Jaderné elektrárny jsou přitom enormně drahou investicí, v níž jsou na desítky let takříkajíc zabetonovány stovky miliard. Tedy investicí, která už dopředu snižuje flexibilitu té které země při využívání nových technologií, z nichž některé, jako třeba nové způsoby skladování energie vyrobené solárními panely a větrníky, jsou podle různých zpráv takříkajíc za rohem. Nabízí se tak otázka, zda umanutost některých našich nejvyšších politiků ve vztahu k prosazování jaderné energie není více výsledkem lobbistických tlaků, i z východního zahraničí, než výsledkem racionální diskuze.

Aby toho nebylo málo, bojovně naladěný Babiš se před cestou na summit pustil i do Finska, které až do prosince předsedá EU. Prohlásil, že jeho předsednictví bylo fiasko, a to zejména proto, že navrhlo snížit kohezní fondy a přesunout ušetřené částky, mimo jiné, i do boje s klimatickými změnami.

Babiš přitom prý chce ve vztahu k příštímu evropskému rozpočtu bojovat nejen o to, aby se nesnižoval objem peněz tekoucích do našeho regionu, ale abychom si mohli sami určovat, jak s fondy naložíme. V evropském kontextu je nemalým trapasem, že tuto strategii chce hájit politik, kterého Evropská komise ve svém auditu shledala být v konfliktu zájmů, pročež požaduje vracení peněz proplacených Agrofertu. Když k tomu přidáme to, co Babiš odjel na summit hájit ve vztahu k energetické politice, vynořuje se zase jednou obraz země, která se sama už dopředu vyřaďuje z hlavního proudu evropské diskuze.

Novinky, 13.12.2019