You are here: Home Members redaktor's Home Babiš se bizarními útoky na Piráty pouští na tenký led

Babiš se bizarními útoky na Piráty pouští na tenký led

Karikaturista Miroslav Kemel nedávno  v jednom ze svých kreslených vtipů zobrazil Andreje Babiše jako lodního kapitána, který s dalekohledem v ruce z koše na stěžni křičí: „Piráti na obzoru, připravte hnojomety!!!“ Kemel tak dost přesně vystihl Babišovo bizarní chování ke straně, kterou považuje za hlavního volebního soupeře svého hnutí ANO.

Piráty se premiér už nějakou dobu pokouší zdiskreditovat jako údajné neomarxisty a vítače migrantů. Když to jejich předvolební preference příliš neoslabilo, obvinil Piráty nedávno v projevu v Poslanecké sněmovně z toho, že budou chtít zavést povinné sdílení aut a bytů.

Toho pak využil jako odrazového můstku k nacionalistické tirádě, jejímž hlavním poselstvím bylo, že „my nechceme sdílet ani naši zemi“, nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament. Což byla pro změnu narážka na nedávnou rezoluci EP, podle níž je český premiér ve střetu zájmů a Evropská komise by s tím měla něco udělat.

Nedávno přidal Babiš na adresu Pirátů i další obvinění: prý budou chtít lidem po volbách zdanit přebytečně metry v jejich domech a bytech, a do uvolněných prostor pak nastěhovat migranty. Piráti následně poslali Babišovi předžalobní výzvu, v níž ho žádali, ať se za nepravdivé útoky omluví.

Babiš to nejen odmítl udělat, ale svoji kampaň proti Pirátům vystupňoval o další absurdní tvrzení: jsou prý příznivci polyamorie, tedy mnoholásky, a budou-li vládnout, uzákoní nemonogamní vztahy. Piráti následně oznámili, že žalobu, kterou zatím jen hrozili, opravdu podají, protože o nich Babiš šíří nehorázné lži.

Budeme-li spor mezi Piráty a Babišem nahlížet skrze optiku volební strategie, lze nabídnout dvě protichůdné teze. Jedna zní, že ačkoliv Babišova tvrzení jsou zjevně absurdní a nic z toho, z čeho Piráty obviňuje, nenajdeme v jejich volebním programu, metoda „na každém šprochu, pravdy trochu“ může zabrat. Část voličů si tak začne klást otázky, zda Pirátům skutečně mohou případně svěřit vedení země.

Druhá teze naopak zní, že zjevně lživé nebo zcela absurdní výroky premiéra na adresu Pirátů jsou pro ně vlastně dobrou reklamou, a nakonec jim pomohou. Jejich preference přestaly před časem růst--nejspíš v důsledku zbytečných tanečků okolo možného rozpuštění Sněmovny a následně i společného pokusu s koalicí Spolu odhlasovat Babišově vládě nedůvěru.

Pozornost veřejnosti se tak odvrátila od programu Pirátů k taktickým hrám okolo hlasování o nedůvěře—navíc odsouzeným k neúspěchu po otočce komunistů, kteří nejprve slibovali, že budou hlasovat proti vládě. Ačkoliv se obě koalice oháněly morálkou, skutečnost, že se dostaly do vleku KSČM, která jim v posledním momentě ukázala dlouhý nos, takže Babišova vláda přežila, byla pro nemalou část veřejnosti spíše dokladem jejich politicko-taktické nevyspělosti.

Babiš svými útoky nyní ale přivolává zpět pozornost nejen k programu Pirátů, ale i k jejich kritice jeho konfliktu zájmů. Čím více jsou jeho tvrzení o Pirátech absurdní, tím více je části veřejnosti zřejmé, že se jich bojí. A to nikoliv kvůli jejich údajně neomarxistickým choutkám, ale právě kvůli svým kauzám, protože Piráti jsou v opozici jeho nejtvrdšími kritiky.

V minulých volbách dokázal oslabit svoje politické soupeře tím, že o nich pohrdlivě mluvil jako o tradičních stranách, které mají na svědomí rozsáhlou korupci. S touto rétorikou nakonec uspěl i proto, že v období před jeho vstupem do politiky byla korupce skutečně zásadním společenským tématem.

Polyamorie, sdílení aut i bytů, či vítačské tendence Pirátů vůči migrantům, ale takovými tématy nejsou—už proto, že většina voličů ví, že jsou to nikoliv reálná témata pro příští vládu případně vedenou Piráty, ale produkty Babišovy fantazie rozjitřené obavami o výsledek říjnových voleb.

ČRo Plus, 17.6.2021