Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Babišovo divadlo jménem státní rozpočet

Babišovo divadlo jménem státní rozpočet

Je s podivem, že sociální demokracie coby nejsilnější vládní strana toleruje mediální hry, které okolo úprav státního rozpočtu předvádí ministr financí Andrej Babiš. Nezasvěcený pozorovatel by totiž při sledování televizních zpráv mohl snadno usoudit, že v Česku vládne právě Babiš.

Na jeho ministerstvu si denně podávají dveře ministři, kteří „poníženě“ přicházejí s požadavky na více peněz. Po skončení schůzky pak obvykle s úsměvem médiím oznamují, že jim Babiš slíbil tolik a tolik miliard nebo stovek miliónů navíc.

Sám ministr pak v televizních rozhovorech objasňuje, že se nad příslušným ministrem „slitoval“, protože ta či ona nenadálá krize či urgentní potřeba v daném resortu ho dovedly k přesvědčení, že přihodit pár miliard je na místě.

Analýzu toho, zda při daném ekonomickém růstu dává smysl ještě  pod záminkou financování nenadálých nutných investic navyšovat již beztak vysoký rozpočtový schodek ve výši zhruba 70 miliard korun, ponechme ekonomickým odborníkům, popřípadě politické opozici. Podíváme-li se ale na sestavování rozpočtu pod taktovkou Babiše z hlediska politického marketingu, je s podivem, že si ČSSD nechala tuto agendu vyvlastnit do té míry, že zejména při dovolenkové absenci premiéra Bohuslava Sobotky se Babiš opravdu jeví jako šéf firmy jménem Česko.

ČSSD udělala zásadní chybu už tím, že si coby vítězná strana neponechala ministerstvo financí ve vlastní gesci. To se v demokratických zemích jen málokde vidí, protože platí, že v očích veřejnosti, a  tedy i voličstva, fakticky vládne ten, kdo spravuje státní finance. A pokud se zemi zrovna ekonomicky daří, voliči stranu, která spravuje finance, vnímají i jako architekta ekonomického růstu.

Pokud ČSSD při jednání o vládní koalici nic jiného než se vzdát financí nezbývalo, je s podivem, že se premiér i vedení ČSSD neohradí proti teatrální praxi ministra Babiše, k němuž před televizními kamerami chodí žebrat o peníze různí ministři, i ti z ČSSD. Pan ministr se sice vždy trochu kroutí, veřejnosti vysvětlí, jak náročné je být odpovědným hospodářem, ale pak nějaké ty miliardy najde, takže se jeví zachránce.

Obraz, který se tak vytváří, je pro ČSSD a jejího premiéra velmi nelichotivý: nervové centrum státní moci není ve Strakovce, ale na ministerstvu financí. Pokud není ČSSD jedno, že může kvůli politickému divadlu, které Babiš  s rozpočtem hraje, brzy sčítat politické ztráty, měl by premiér začít veřejnosti jasněji dávat najevo, že o konečné podobě rozpočtu nerozhoduje pan Babiš, ale vláda, a že i v záležitostech státních financí je hlavou exekutivy on, nikoliv ministr financí.

Právo, 15.8.2015