You are here: Home Members redaktor's Home Biden zvítězil i kvůli touze Američanů po návratu slušnosti

Biden zvítězil i kvůli touze Američanů po návratu slušnosti

O výsledcích politických klání, zejména tak důležitých, jako je souboj o křeslo amerického prezidenta, obvykle rozhoduje to, jak veřejnost přijala ekonomický, sociální nebo zahraničně-politický program kandidátů. I letos bezpochyby hrál v rozhodování Američanů velkou roli ekonomický stav země.

Zejména proto, že se začal prudce zhoršovat po nástupu epidemie nového koronaviru. A samozřejmě také postoje obou kandidátů k řešení epidemie. Nemalou roli hrály v důsledku policejního násilí vůči Afroameričnů, a následných masových protestů, i otázky rasové nerovnosti a chování policie.

Ve srovnání s volbami v minulosti tu však bylo ještě jedno téma, které se vznášelo nad vším ostatním: slušnost. Nemalá část americké populace byla prostě unavená, ba vyčerpaná, z neslušnosti prezidenta Donalda Trumpa. Z jeho soustavného lhaní, arogantních projevů i tweetů, urážení kohokoliv, kdo s ním nesouhlasí, z jeho infantilní neschopnosti uznat chybu.

Slušnost v minulosti nebyla až tak velkým politickým tématem. Od vrcholných politiků se čekalo, že prostě budou mít určité dekórum, že ve svém jednání nepřekročí určité meze. Neznamenalo to samozřejmě, že občas nešlo jen o přetvářku, a že ten který politik nakonec neselhal.

Žádný prezident v americké historii si ale neudělal z neslušnosti a pohrdání všemi normami program. Trumpovi příznivci viděli jeho velmi prekérní vztah k pravdě nebo k dodržování alespoň elementárních norem slušného chování jako nástroj k dosažení toho, s čím do politiky vtrhl—tedy vymetení Augiášových chlévů washingtonského establishmentu, rozbití údajných neprůhledných struktur v politickém zákulisí, větší přímočarosti, která se neschovává za pro ně otravnou politickou korektností.

Jenže i populismus má svoje meze, a většina americké společnosti tak prohlédla, že za Trumpovým občasným skandálním chováním není žádný program pro americkou společnost, ale jen on sám. Narcis, který se nemusí ohlížet na nic a nikoho, protože, jak sám prohlásil, je přeci stabilní génius. Většina americké společnosti prostě už měla prezidenta, který se choval jako umíněné, zhýčkané děcko, plné zuby. Když toto jeho chování navíc začalo přispívat k nezvládnutí obrovské zdravotní kalamity, která USA zasáhla v podobě epidemie nemoci covid-19, byl Trumpův konec ve funkci téměř nevyhnutelný.

Jeho protikandidát sice americké veřejnosti nabídl důležité reformy zdravotnického a daňového systému, jakož i návrat USA ke klimatické dohodě a dalším důležitým mezinárodním iniciativám, které Trump pod heslem „Amerika na prvním místě“ opustil. Správně ale zároveň vystihl, že skutečná Trumpova doktrína je „Trump na prvním místě“, a že ho může porazit, pokud nabídne alternativu v podobě návratu k normálnosti a k jakési elementární slušnosti.

V tomto ohledu byl Biden ideálním kandidátem, ač jeho výběr Demokratickou stranou mnozí nejprve kritizovali jako mylný. Je prý moc starý, okoukaný, příliš spojený s establishmentem. Neuvědomili si, že tento politický harcovník má kvality, které byly pro vítězství na Trumpem zásadní, a které mohl nabídnout jen málokdo: silný životní příběh a schopnost spojovat spíše než rozdělovat. A  že je především ve všech ohledech slušný, neutápí se v obdivu k sobě samému, jde mu skutečně o ty ostatní.

Je dobře, že hlavním vítězem voleb je tak vlastně prostá lidská slušnost. Už to vypadalo, že v politice polarizovaných západních společností nemá šanci, a  jsme odsouzeni k tomu, abychom si prožili éru, v níž budou nejen v USA vládnout uřvaní, arogantní demagogové, pro něž je rozdíl mezi pravdou a lží nepodstatný. Výhra Bidena může tento trend zastavit, a to nejen v USA, protože ukázala, že většině společnosti na pravdě a slušnosti ještě pořád záleží.

ČRo Plus, 9.11.2020