Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Bludný kruh represe

Bludný kruh represe

Prezident Václav Klaus správně označil za jednu z příčin současného stavu  na Šluknovsku existenci ghett, v nichž žijí lidé „kteří nejsou zapojeni do normálního života společnosti“. Měl pravdu i v tom, že to, co se tam děje, je „neštěstí, je to hrozné.“

Prezident ovšem též řekl, že by nevěřil, že si budeme výše zmíněné jevy „importovat odkudsi ze světa k nám.”  Jenže to, co se ve Šluknovském výběžku děje, je bohužel mnohem více výsledkem domácí české politiky, než nějakého importu .

Když už je ale řeč o importu, nelze nezmínit přemrštěnou důvěru ve schopnosti neviditelné ruky trhu spontánně organizovat život společnosti, což je ideologie, kterou k nám nejviditelněji importoval právě Klaus a bájí o ní dodnes. Tato ideologie je spoluodpovědná za to, že ve spojení s chabou sociální politikou státu a korupcí na radnicích zahnala desetitisíce Romů do téměř 400 ghett. Je také spoluodpovědná za krácení dávek sociálně nejslabším současnou vládou a zvyšování nepřímých daní, které zasáhnou opět především sociálně slabší.

Prezidentovi ideoví učedníci ve vládě zapomínají, že některé hendikepované sociální skupiny nemají bez určité ochrany ze strany státu šanci uspět, a to nejen na trhu.  Navíc že trh, ponechán sám sobě, docela jistě najde způsoby jak využít či přímo zneužít sociálních problémů lidí, kteří obývají potenciálně lukrativní domy, a notně tak přispěje k vytváření ghett, z nichž už pro mnohé není úniku.

Importem svého druhu je i řešení, které Šluknovsku naordinovala vláda. Svalnaté řeči a opatření v podobě nasazení těžkooděnců nepochybně byly inspirovány britskými konzervativci.  Bohužel represe problémy se soužitím romské menšiny s „většinou“ dozajista nevyřeší, protože  Romové zahnaní u nás do ghett jsou v mnohem bezvýchodnější situaci než násilí páchající mladí lidé „bez perspektivy“ v Británii. Ti totiž alespoň nebyli zcela segregováni.

Je vrcholem pokrytectví, když příslušníci „většiny“, často sami nezaměstnaní, pokřikují „Romové do práce!“ Má snad „trh“ v okolí ghett i jinde pro Romy nějakou práci? A dělá něco podstatného v tomto směru stát, snad kromě toho, že výrobou ghett a organizovanou segregací romských dětí ve zvláštních školách pomáhá vytvářet další armádu nezaměstnatelných?

Je tristní poslouchat vládní politiky, kteří vidí řešení problému v povinných veřejných pracích výměnou za sociální dávky, represivnějších zákonech,  nebo časově neomezeném nasazení těžkooděnců. Když premiér tvrdí, že snížení s.ociálních dávek prý donutí lidi hledat si práci, evidentně vůbec nepočítá s tím, že zejména nezaměstnaní v ghettech žádnou práci neseženou, což povede zcela logicky k větší kriminalitě.

Chce stát opravdu investovat miliardy do nových věznic a policejních jednotek, které bude při zvýšené represi potřebovat, místo toho, aby konečně investoval do komplexní sociální politiky a ochrany slabších?

Nepoučení jsou bohužel i někteří politici sociální demokracie. Například poslanec Stanislav Křeček nabízí rasově podbarvené úvahy o tom, proč právě Romové, na rozdíl od jiných skupin, si neumějí  vytvořit dokonce ani svoji reprezentaci.

Evidentně neví nic o tom, že před tím, než se zjevil i v ultraliberálních USA Dr. Martin Luther King, museli politici nejprve přijít s koncepcí „velké společnosti“, která s pomocí zcela „neliberální“ afirmativní akce pomohla americkým černochům na vysoké školy a  umožnila jim preferovaný přístup k práci pro státní instituce, což vedlo k postupnému vytvoření černošské střední třídy.

Nejde totiž jen o to, jestli se najde několik vzdělanějších Romů, kteří se pasují do role hlasu své menšiny, ale také o to, že musí mít koho reprezentovat. A to vyžaduje vznik alespoň zárodků nižších středních vrstev mezi Romy. Současná politika, včetně hloupých řečí, je žene přesně opačným směrem.

Právo, 17.9.2011