Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Bude průměrný Čech chudší než průměrný Slovák?

Bude průměrný Čech chudší než průměrný Slovák?

Když k 1.1.2009 vstoupilo Slovensko do eurozóny, učinilo tak ve směnném kursu 30,126 slovenských korun za euro, stanoveném ještě před vypuknutím světové ekonomické krize. Jelikož průměrná mzda na Slovensku byla na konci roku 2008 přibližně 20500 SK , průměrně vydělávající Slovák dostává na výplatní pásce od 1.1.2009 zhruba 680 euro měsíčně.

 

Průměrná mzda v České republice se pohybovala ke konci roku okolo 24000 českých korun. Kdybychom vstupovali do eurozóny spolu se Slovenskem, mohl být směný kurs pevně zafixován v polovině roku 2008 někde na 25 CZK za euro. To znamená, že průměrný Čech by nyní vydělával asi 980 euro měsíčně, tedy o 300 euro více než průměrný Slovák.

 

Do eurozóny jsme ale nevstoupili a brzy nevstoupíme. Nejen proto, že nemáme stanoveno datum vstupu, ale i proto, že EU bude v příštích letech opatrná. Šanci do eurozóny má tak proklouznout například bohaté Dánsko, které má ovšem už delší dobu víceméně pevně zafixován kurs své koruny vůči euru, ale Češi budou mít problémy.

 

Někteří ekonomové a politici nás opakovaně ujišťovali, že nemáme s přijetím eura spěchat, protože koruna tak krásně posiluje. Když si prý počkáme, budeme na tom ještě lépe. Zhodnotí se tak nejen naše platy v eurech, ale i úspory. A exportéři? Ti si s posilující korunou už nějak poradí. Je to pro ně prý dobrá rozcvička v ekonomické posilovně. 

 

Nyní koruna rapidně už několik týdnů oslabuje, podle některých předpovědí by mohla během 6 měsíců spadnout až na 32 CZK za euro. Což ovšem nemusí být konec volného pádu, bude-li se ekonomická situace u nás zhoršovat.

 

Ať tak či onak, už směnný kurs, který platil na konci roku 2008, znamenal, že by průměrný Čech dostal v přepočtu na eura měsíčně už jenom 850 eur na výplatní plátce. Až kurs české koruny dosáhne 30 CZK za euro, bude to už jen 800 euro. A v okamžiku, kdy by dosáhnul 35 CZK za euro, by průměrný Čech vydělával stejně jako průměrný Slovák. Jakýkoliv kurs, který by přesáhnul 35 CZK za euro by znamenal (nezvýší-li se zároveň platy v korunách), že už by průměrný Slovák vydělával více než průměrný Čech.

 

Podobné chudnutí nás ve srovnání čeká, i pokud jde o úspory. Člověk s průměrnými úsporami 100 tisíc CZK by dostal 4000 euro, kdyby Česká republika vstoupila do eurozóny spolu se Slovenskem. Teď už by dostal jen zhruba 3500 euro, a pokud by směnný kurs klesnul až na zmiňovaných 35 CZK za euro, dostal by jen 2800 euro. Slovák, který měl v bance 100 tisíc Sk, měl v bance ke dni vstupu do eurozóny 3200 euro.

 

Ekonomové k euru skeptičtí nám jistě vysvětlí, že nemůžeme kalkulovat jen s těmito „přízemními“ počty—navzdory tomu, že většina z nich dosud argumentovala často spíše jako účetní. Jsou přece i faktory makroekonomické, například lepší situace exportérů. Navíc jednou stránkou věci je výdělek, druhou je parita kupní síly.

 

A třeba nám vlastní měnová politika nějak pomůže i jinak—i když momentálně jsou na tom nejhůře ty evropské země, které v eurozóně nejsou (Island, Maďarsko, Estonsko, Litva, Rumunsko). Lze též argumentovat, že průměrný Čech pocítí bezprostředně oslabování koruny vůči euru jen v případě, že bude chtít cestovat do zemí EU. Dražší bude sice importované zboží, ale i s tím se lze srovnat—například omezením spotřeby zboží z dovozu.

 

Zajímavější bude efekt psychologický. Čech cestující na Slovensko bude nejenom mít pocit, že je to u našich sousedů stále dražší, ale přijde i okamžik, kdy jeho průměrná měsíční mzda bude mít na Slovensku menší hodnotu, než průměrná mzda Slováků. 

 

Bude proto nesmírně zajímavé vidět, s jakým kursem eura vůči koruně budeme tedy nakonec do eurozóny vstupovat, pokud tam někdy vstoupíme. Autor tohoto článku patří k pesimistům, kteří si myslí, že vlak v podobě kursu 25 CZK za euro, nebo dokonce méně než 25 CZK, už nám navždy ujel. Měli bychom si možná zapamatovat politiky, bankéře a ekonomy, kterým za to „vděčíme“.