Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Byly Rathovy peníze na volby?

Byly Rathovy peníze na volby?

Poslanec a bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath ve svém projevu v Poslanecké sněmovně, která rozhodovala o jeho vydání k trestnímu stíhání, naznačil, že peníze, které měl u sebe v okamžiku zatčení, byly ve skutečnosti určeny na financování volební kampaně. Jakkoliv většina českých médií kritizovala Rathův projev jako snůšku nedoložených obvinění, tato jeho slova část médií pohotově interpretovala jako další problém pro sociální demokracii.

 To je zajímavé uplatnění dvojího metru. Zatímco Rathova obvinění o údajně estébáckých metodách ministra vnitra Kubiceho a politickém honu na jeho osobu média jednohlasně odmítla jako zoufalou snahu bývalého hejtmana zpolitizovat svoji kauzu, jeho poněkud mlhavá slova o tom, že peníze, které policie u něho našla, byly ve skutečnosti fondy na financování volební kampaně, rozpoutala vlnu spekulací. To vše navzdory skutečnosti, že Rath po svém zatčení tvrdil, že o nějakých penězích v krabici na víno, kterou měl u sebe, vůbec neměl tuchy.

 Budiž. Berme jako fakt, že některá média chtějí z různých důvodů věřit této nové Rathově verzi důležitého aspektu jeho případu, která je vlastně útokem na ČSSD, zatímco jeho ostatní obvinění, která jsou útokem na vládní koalici, považují za blábol a snahu odvést pozornost od podstaty věci. Tento postoj části médií není přitom nezbytně nutné interpretovat jako jakýsi politický aktivismus na straně vládní koalice, protože věrohodnost Rathovy změněné výpovědi o tom, co se vlastně nacházelo v krabici od vína, jak se zdá, také potvrzují nově zveřejněné úniky z odposlechů, v nichž se dvě ze zatčených protagonistek v Rathově kauze baví o penězích na volby.

 Jenže se nelze vyhnout určitým pochybnostem. Ty hlavní se týkají celkového kontextu kauzy Rath. Rychlost, s jakou se dostaly do médií právě ty úryvky odposlechů, které mají dokazovat pravdivost Rathovy nové verze, je dosti podezřelá. Pokud autory úniku nejsou samotní obhájci Ratha, kteří tím chtějí podpořit jeho slova, pak nezbývá než usoudit, že Rathova kauza je vskutku do jisté míry politická, neboť zmíněné odposlechy unikly se záměrem ještě více poškodit ČSSD.

  Co na tom, že výraz „peníze na volby“ nelze přímočaře interpretovat tak, že Rath měl být jen jakýmsi nosičem peněz do pokladny ČSSD. Je možné ho interpretovat i tak, že politický solitér Rath si chtěl při financování své volební kampaně před podzimními krajskými volbami přilepšit nad rámec toho, co měl na kampaň dostat ze stranické pokladny.

 Jenže to by v podstatě znamenalo, že se přece jen jedná o úplatek. Rozdíl mezi černými penězi směřujícími do Rathovy vlastní kapsy a penězi, které by přijal, aby si vylepšil vlastní volební kampaň, není v kontextu toho, co rozumíme úplatkem, až tak podstatný. Jako podstatný by ho ovšem bylo možné interpretovat v případě, že by soud uvěřil, že Rath byl jen jakýmsi pěšákem, který převzal peníze, možná dokonce v dobré víře v jejich více méně čistý původ, aby je donesl do stranické kasy.

 V takovém případě by se nedopustil korupce, ale spíše jen obcházení daňových předpisů. A to může být rozdíl mezi mnohaletým vězením a třeba jen podmíněným trestem.

 Pokud se Rath a jeho obhájci pro tuto strategii rozhodli, má ČSSD skutečně problém. Její představitelé sice v reakci na Rathova slova už rezolutně oznámili, že o nějakém černém financování strany nemůže být v případě peněz nalezených u Ratha ani řeč, a že pokud byly peníze určeny na volby, pak klidně mohlo jít o Rathovu osobní nebo takříkajíc „krajskou“ iniciativu, o níž vedení strany nemělo potuchy.

 Jenže jak vládní tábor, tak někteří novináři sympatizující s pravicí, budou v silném pokušení přijmout Rathovu novou verzi případu jako pravdivou. Zatímco totiž úplatek v krabici od vína dokazuje v podstatě jen selhání jednotlivce Ratha, a na ČSSD, s výjimkou Středočeského kraje, by měl dopad jen zprostředkovaný, verze, v níž Rath nese černé peníze do stranické pokladny, načež ho strana chladnokrevně obětuje, je pro vládní strany skutečnou politickou výhrou.

 Pokud kauza Rath byla doposud zpolitizována jen okrajově, například v podobě snah některých vládních politiků odvést pozornost od vlastní neschopnosti čerpat evropské peníze k sociálnědemokratickým krajům, nyní hrozí její politizace úplná. To by bylo dost nešťastné.

  Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazík okamžitě poněkud teatrálně vyzval ČSSD, aby prokázala zdroje svého stranické financování. Řekl doslova: "Vzniká tady evidentní podezření, že sociální demokracie je financována netransparentně a korupčně, že část peněz, ze kterých je ČSSD financována, mohla pocházet z trestné činnosti, kvůli níž je dnes David Rath ve vazbě a na které má policie důkazy o tom, že tady docházelo k trestné činnosti korupce."

My se naopak můžeme ptát, proč významný politik vládní koalice neváhá vyvozovat dalekosáhlé závěry na základě Rathovy zatím nikterak prokázané nové verze případu, ale evidentně ho nechávají klidným ta Rathova obvinění, učiněná ve stejném projevu, podle kterých se stal obětí předem připravené politické konspirace, uskutečněné ministrem vnitra.

 Jinými slovy, bylo by dobré, kdyby Rathovu snahu celou kauzu zpolitizovat, nahlížela média i vládní politici se zdravou skepsí jak v případě jeho obvinění na adresu vládního tábora, tak obvinění na adresu jeho bývalé strany. Zpolitizovat celou kauzu je v Rathově osobním zájmu, protože tím odvede pozornost od sebe. Část politiků a médií by mu v tom neměla pomáhat, jakkoliv se to zdá být před volbami lákavé. 

ČRo 6, 8.6.2012