Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Česko není ostrov

Česko není ostrov

Uprchlická kalamita i krize v Řecku coby jevy zasahující celou Evropu ukazují, jak pomýlené jsou představy, že Česká republika může být a zároveň tak trochu nebýt členem Evropské unie. Tento ambivalentní postoj se projevuje jak naším přístupem k (ne)přijímání eura, tak představami, že i v rámci schengenského prostoru musíme za každou cenu udržet vlastní azylovou politiku.

Premiér Bohuslav Sobotka během nedávného mimořádného zasedání Sněmovny k uprchlické krizi takovou politiku hájil a varoval, že kvóty k rozdělování uprchlíků do jednotlivých zemí EU by mohly napříč Evropou posílit antiimigrační, protievropské strany. Ty by následně mohly zničit schengenský prostor i další výdobytky evropské integrace.

Jenže schengenský prostor se může zhroutit i z přesně opačných důvodů. Pokud zbytek EU neprojeví dostatek solidarity se zeměmi, které jsou kvůli své poloze přílivem uprchlíků nejvíce zasaženy, mohou následovat jejich jednostranná opatření, jakými ostatně už pohrozila Itálie. To pak může vést další země k opevňování hranic mezi členskými zeměmi EU, jak to již ukazují Francie, Rakousko a částečně Německo.  Následovat může řetězová reakce.

Pokud by se schengenský prostor zhroutil, doplatí na to přitom nejvíce nové členské země, které potřebují otevřené hranice a volný pohyb ke svému ekonomickému růstu, nemluvě o tom, že jakékoliv restrikce vždy lépe ustojí ti větší a silnější. Je proto v našem zájmu přestat si nalhávat, že lze krizi, která je svou povahou celoevropská, přestát s pomocí národní politiky. Je třeba hledat evropská řešení.

To samé platí o řecké krizi. Je lákavé Řeky „potrestat“, ale když český prezident Miloš Zeman prohlašuje, že by Řecko mělo opustit eurozónu, a ministr financí Andrej Babiš si přeje bankrot Řecka, neboť by to prý věci „pročistilo“, evidentně nedomýšlejí důsledky. Premiér Sobotka správně varoval, že pád Řecka by mohl mít nepředvídatelné dopady, které by mohly vážně zasáhnout menší země s vlastními měnami.

Jinými slovy: přesvědčení, že česká koruna nabízí jakýsi bezpečný ostrov vedle rozbouřené eurozóny, je v propojené EU falešné.  I proto bychom měli mít i v tomto případě zájem se podílet na konstruktivním celoevropském řešení místo toho, aby někteří naši vrcholní politici trousili provokativní „moudra“.

Babiš, který příliš nerozumí police obecně, vidí problém Řecka evidentně jen jako účetnickou operaci. Prezident Zeman by ale měl být schopen vidět i další možné důsledky, jako je třeba oslabení NATO, v němž Řecko, s jeho základnami, hraje důležitou roli, a možná dokonce přechod „zrazeného“ Řecka do ruské sféry vlivu.

Bylo by korektní vůči evropským partnerům, kdyby čeští politici byli schopní ve velkých krizích nabízet konstruktivní „evropská“ řešení místo neodpovědných prohlášení a neproduktivních představení „na vlastním písečku“, jako byla kupříkladu již zmíněná mimořádná schůze PS k uprchlíkům. Tak se před dopady velkých krizí ve sjednocené Evropě neuchráníme.

 Právo, 24.6.2015