Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Český politický katastrofismus

Český politický katastrofismus

V posledním čtvrtstoletí u nás nebyla nouze o různé verze katastrofismu. V 90. letech bylo jeho hlavním zdrojem ujišťování tehdy dominantní pravice o návratu starých pořádků, pokud se dostane k moci levice. Jeho ideologickým praporem byl opožděný antikomunismus.

Levice se k moci eventuálně dostala, staré pořádky se nevrátily. Lidé si zvykli na střídání vlád různého ideového zabarvení.

Později nastoupil katastrofismus, jehož hlavním mottem bylo zadušení demokracie v rukou „mafiánského kapitalismu“. Katastrofismus ale hlásali i ti, kdo naopak varovali, že demokracii zadusí „pravdo-láskařský kýč“ v podobě přehnaného boje s korupcí, uplatňování morálních kritérií v politice, jakož i nejrůznější „ismy“. Společnost byla dlouho nesmiřitelně rozdělena do těchto dvou „katastrofických“ táborů.

Když před pár lety získalo místo na politickém výsluní ve jménu „boje s korupcí“ populistické hnutí ANO, nastoupily předpovědi o konci demokracie skrze oligarchické praktiky Andreje Babiše. Jenže liberální demokracie u nás ve srovnání s vládami jedné strany na  Slovensku, v Maďarsku a  v Polsku dál drží, i když samozřejmě nelze zlehčovat Babišovu koncentraci politické, ekonomické a mediální moci nebo pokusy prezidenta Miloše Zemana ohýbat ústavu.

 Hrozící bankrot Řecka i krize celé eurozóny a zejména uprchlická krize daly nyní vzniknout nejnovější verzi českého politického katastrofismu. Týká se tentokrát převážně světa mimo Česko, jemuž samotnému se ekonomicky daří a uprchlická krize se v něm koná jen v médiích.

Terčem tohoto katastrofismu je především EU, o které se mluví, jako bychom v ní ani nebyli, ale musíme trpně snášet její hlouposti. Je prý osudově slabá, navíc na svém západní křídle propadlá politické korektnosti a multikulturalistickým bludům, a tudíž neschopná řešit problémy dneška. Je ovládána Německem, které—zejména jeho kancléřka Angela Merkelová--si nevidí na špičku nosu.

 Člověk prý ani nemusí být Kassandrou, aby viděl na obzoru katastrofu, kterou přinese masová migrace nezvládnutá slabou EU, varuje kupříkladu prezident Zeman. Kromě politického kalkulu, že vystrašený volič bude hledat silnou osobnost slibující jednoduchá řešení, je mnohdy za podobnými katastrofickými vizemi, zdá se, jakási „agresivní“ potřeba intelektuálů a politiků malého národa poučovat „velký“ svět tam venku.

 Možná by to ale chtělo přeci jen o trochu více realismu. I vyústění současné krize EU bude, stejně jako v minulosti, ovlivněno do značné míry tím, jak moc ovládnou společenský diskurz napříč kontinentem sebenaplňující se černá proroctví a strach. Kdyby pro celou EU platil současný diskurz český, je s ní nepochybně konec.

 Naštěstí ve srovnání s českou hradní Kassandrou či jejím prezidentským předchůdcem, kteří za asistence některých, mediálně dnes velmi prominentních apokalyptiků větší zkázu, Čechy většinově proklínaná Merkelová v novoročním poselství suše oznámila „zvládneme to“.  Věci se vyvíjejí tak rychle, že nejspíš už během tohoto právě začínajícího Nového roku budeme vědět, zda měla pravdu ona nebo české Kassandry. 

Právo, 4.1.2016