Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Český postoj ke kvótám je zbrklý

Český postoj ke kvótám je zbrklý

Čeští politici se předhánějí v bojovných prohlášeních na adresu Evropské komise kvůli jejímu návrhu zavést nějakou formu trvalého přerozdělovacího mechanismu pro uprchlíky v rámci nové evropské azylové politiky. Kvóty prý nefungují nebo (pro nás) nejsou správným řešením.

Vláda vybavila ministra vnitra Milana Chovance mandátem odmítnout jakýkoliv přerozdělovací mechanismus na nadcházející schůzce ministrů vnitra. A premiér Bohuslav Sobotka dokonce naznačil, že pokud by Evropská unie schválila trvalé kvóty přes odpor několika států, jako se to stalo v případě dočasného přerozdělovacího mechanismu vloni na podzim, mohlo by tentokrát Česko podat žalobu na EU.

To ovšem výrazně zužuje manévrovací prostor ČR k dosažení jakýchkoliv kompromisů. Aby toho nebylo málo, Chovance podle ČTK prý na schůzce zastoupí jeho náměstek Jiří Nováček. Zpráva, kterou by tím ČR vyslala vůči zbytku EU, je, že nehodláme o návrzích azylové politiky ani seriózně vyjednávat. Naším postojem je prostě „ne“. O ničem jiném než naše „ne“ se evidentně nehodláme bavit.

Bohužel s tímto přístupem ČR daleko nedojde. Už proto, že naše pozice vyznívá tak, že sice spolu s ostatními zeměmi podporujeme lepší ochranu evropských hranic a pomoc v krizových oblastech, ale pokud jde o uprchlíky, kteří se do EU přeci jen dostanou, o ty ať se laskavě postarají jiné země—i kdyby mělo jít jen o pomoc s azylovým řízením v první fázi pobytu uprchlíku v EU.

Pokud to snad ČR myslí jinak, měl by ministr vnitra být na nadcházející schůzce osobně přítomen, aby českou pozici lépe vysvětlil.

Na podzim bylo při hlasování o kvótách 24 zemí pro, zatímco jen 4 země, včetně ČR, byly proti.  Ve světle nedávného hlasování Evropského parlamentu, který návrhy azylové politiky EK, včetně nějaké formy přerozdělovacího mechanismu výraznou většinou podpořil, se ani tentokrát nezdá, že bychom spolu s dalšími zeměmi Visegrádu měli v  tuto chvíli dost spojenců.

Nestačí přitom doufat, že se tentokrát bude rozhodovat na summitu premiérů, kde má každá země právo veta. I to je třeba pracně dojednat. Produktivní nejsou ani hrozby, že pokud bude ČR opět přehlasována, podá na EU žalobu.

Je bohužel dost typické pro českou politiku, že nikdo neřeší, co se bude dít v případě, že budeme opět přehlasováni a Evropský soudní dvůr naši případnou žalobu zamítne, což je velmi pravděpodobné. Pro postavení naší země v EU to může mít vážné důsledky, ale proč by je někdo předjímal, když se blíží krajské volby, a strany se začínají předhánět v tom, která ukáže „hloupému“ Bruselu větší svaly.

Novinky, 19.4.2016