Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Chudák pan Ovčáček

Chudák pan Ovčáček

Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta Miloše Zemana, to vskutku nemá lehké. Dříve jen občasně, nyní už téměř každý den, musí „vysvětlovat“ nebo „uvádět na pravou míru“ výroky svého nadřízeného, popřípadě se „rezolutně ohrazovat“ proti údajně tendenčním výrokům nepřátel z řad „pražské kavárny“.

Skoro pokaždé, když pan prezident zavítá na nějaké veřejné shromáždění, promluví z Lán (dříve skrze veřejnoprávní média, nyní skrze bulvár) nebo pronese „významný“ projev, je z toho skandál. Pan Ovčáček se pak pokouší uvést do správného kontextu tu význam krtečka při boji za české obchodní zájmy v Číně, tu zpáteční cestu prezidenta z téže země soukromým letadlem českých velkokapitalistů, tu neprokazatelnost přítomnosti ruských ozbrojenců na Ukrajině, tu vyhlašování války Islámskému státu.  

Když pan prezident, který je známý svým velmi „liberálním“ nakládáním s informačními zdroji, tvrdí, že své další skandální vyjádření, třeba o slavném novináři Ferdinandovi Peroutkovi, opírá o nějaký zaručeně dohledatelný citát, který se ovšem nikomu nedaří najít, pan Ovčáček iniciativně neexistující zdroje dohledá, i když se vzápětí ukáže, že nejsou těmi, které měl prezident na mysli, a navíc nedokazují, co chtěl dokázat. Prezident se prý ale určitě Peroutkovi omlouvat nebude.

Pan Ovčáček má se slovním obratem „prezident se určitě omlouvat nebude“ už velmi bohaté zkušenosti, protože po prezidentovi, který má ve všem pravdu, jak ze slov mluvčího nakonec vždy vyplyne, pořád nějací nedovtipové bůhvíproč žádají omluvy. Příkladem budiž mluvčího brilantní odmítnutí prezidentovy omluvy na podzim minulého roku za vulgarity v Hovorech z Lán. Prezident prý pouze citoval výroky jiných.

Jindy zase musí pan Ovčáček veřejnosti vysvětlovat, že se prezident nechtěl dotknout tělesně postižených svými výroky o oddělování hendikepovaných ve školách. Ještě větší šichta ho nyní zřejmě čeká poté, co prezident v Hovorech z Lán na vlnách Blesku přirovnal norský pěstounský systém k programu nacistů Lebensborn.

Norové se prý snaží z pravých českých hochů udělat Nory podobně, jako se nacisté kdysi snažili arizovat vybrané neněmecké děti. Jelikož tohle asi bude pan Ovčáček muset vysvětlit přinejmenším norským diplomatům, možná by mohl zároveň v zájmu uklidnění situace připomenout i nedávné brilantní prezidentovo tvrzení, že pro imigranty, i kdyby se nakrásně v hostitelské zemi třeba narodili, se nestane z nové země domovina,….“protože je tam jakási genetická závislost.“

Z toho vyplývá, že i kdyby se Norsko snažilo z českých chlapců vyrobit Nory sebevíc, má smůlu. Jejich domovinou se nestane, chlapci si v určitém okamžiku svoji genetickou příslušnost k naší zemi stejně uvědomí, a začnou se tudíž chovat jako praví Češi. Norsko si pak možná ještě s vděkem připomene slova našeho pana prezidenta, že nejlepší je takové nepřizpůsobivé jedince deportovat.

Není divu, že na internetu koluje petice, která připomíná, že od počátku roku je pracovní tempo pana Ovčáčka zcela nesnesitelné. Petice se proto obrací přímo na hlavu státu: „Vážený pane prezidente, to co zakouší Váš zaměstnanec pan Ovčáček, není k vydržení. Prosíme, zvyšte mu alespoň okamžitě plat, když už mu nechcete ubrat práce.“

Kdyby jeden nevěděl, že pan Ovčáček „dře jako kůň“ na základě své svobodné volby, skoro by text podepsal.  Možná by pan Ovčáček měl spíše zvážit, zda z potápějící se prezidentské lodi Miloše Zemana včas nevyskočit. Kupříkladu někteří spolupracovníci Václava Klause „dřeli“ při vysvětlování stále bizarnějších výroků i výkonů pana prezidenta tak poctivě až do jeho posledních prezidentských dnů, že se z nich nakonec v očích veřejnosti stali úplní kašpaři, což jim zřejmě už nikdo neodpáře. 

 Novinky, 11.2.2015