Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Clintonová versus Trump: dvě protikladné vize světa

Clintonová versus Trump: dvě protikladné vize světa

Sjezdy amerických republikánů a demokratů potvrdily jako prezidentské kandidáty dvě osobnosti, které v mnohém ztělesňují zcela protikladné pohledy na současný stav světa a řešení jeho problémů. Prezidentské klání bude odpovídat na otázku v jakém světě vlastně žijeme.

Republikánský kandidát Donald Trump nabízí dystopický obraz Ameriky, která je podle něj--stejně jako celá západní civilizace--v úpadku. Ohrožuje jí neschopnost dosavadního politického establishmentu čelit globalizaci a  s ní souvisejícímu odlivu tradičních pracovních míst z USA, masové migraci, islámskému fundamentalismu, oslabování národní suverenity, politické korektnosti a mnoha další jevům.

Demokratka Hillary Clintonová naopak tvrdí, že to s Amerikou navzdory problémům není tak zlé a globalizaci vidí spíše jako pozitivní výzvu, jakkoliv se nyní staví spíše skepticky k některým dohodám o volném obchodu.

Trump sní o tom, že Americe vrátí  bývalý super velmocenský lesk. Má to ale být lesk spíše izolacionistický. Amerika si se svou silou vystačí sama.  Dalšímu úpadku může prý zabránit jen silná osobnost. A tou je on, miliardář stojící mimo politiku, který je ale mluvčím pracujících a upadajících středních tříd.

Clintonová trvá na tom, že problémy USA nemůže nevyřešit jedna osoba. Když mluví o možných řešeních, říká „my“, a  míní tím demokratický proces, jakkoliv je často těžkopádný a frustrující. Trvá na pokračujícím angažmá USA v NATO i dalších globálních institucích. Podporuje na rozdíl od Trumpa i silnou Evropskou unii.

V amerických prezidentských volbách tedy bude zkoncentrováno zásadní dilema současného Západu. Můžeme přijmout myšlenku, že údajně upadající Západ může zachránit jen vláda silné ruky, která se nemíní zdržovat tradiční politikou a prý již nefunkčními hodnotami liberální demokracie, a která nás vrátí z dravého proudu globalizace do bezpečí národních států.

Anebo přijmeme myšlenku, že to navzdory všemožným krizím s námi není tak špatné, a že problémy působené globalizací a s ní spojenými výzvami—od masové migrace až po terorismus--zvládneme nikoliv s pomocí politických mesiášů, ale s pomocí osvědčených demokratických mechanismů.

Je to volba mezi politikou strachu, která tvrdí, že lépe už bylo a chce restaurovat minulost, a politikou realismu a uměřenosti, která tvrdí, že navzdory veškerým složitostem prudce se měnícího světa, se musíme dívat do budoucnosti. Netřeba zdůrazňovat, že i pro dění v Evropě bude důležité, jaká vize a s ní spojená řešení v nejsilnější západní demokracii v listopadu zvítězí.

Právo, 30.7.2016