Premiér Bohuslav Sobotka se v jinak
vyváženém, dalo by se říci státnickém rozhovoru převážně na téma migrace (Právo, 23.8.2016) dopustil jistého
zjednodušení, když řekl, že „uprchlická vlna je důsledkem řádění islamistů ve
velkých oblastech Sýrie a Iráku.“ Jelikož řešení současné migrační kalamity
nebude možné bez toho, že by evropští politici přesně pojmenovali její důvody,
je na místě Sobotkova slova, která možná byla jen nechtěnou zkratkou, doplnit.
Začít lze tím, že několik miliónů
uprchlíků, kteří dodnes tvoří většinu syrských uprchlíků v utečeneckých
táborech v okolních zemích, opustilo Sýrii už před vznikem Islámského
státu v důsledku občanské války, v níž se zejména režim prezidenta
Bašára al-Asada uchýlil k brutálním metodám boje s opozicí. Kdo si
chce důvody tehdejší uprchlické vlny připomenout, může se podívat na současné
záběry z Aleppa, v němž vládní jednotky s ruskou leteckou
podporou používají podobné metody vůči civilnímu obyvatelstvu.
Tato fakta je nutné si připomínat,
protože jinak můžeme podlehnout klamnému přesvědčení, že uprchlická vlna skončí
porážkou IS. Ve skutečnosti se milióny lidí nebudou ochotny vrátit do svých
domovů, dokud bude Asadův režim u moci. A je také zřejmé, že tuto „proměnou“ v
celé rovnici se nepodaří vyřešit bez nějaké dohody s Ruskem.
Důvodem uprchlické vlny jsou i tzv. zhroucené
státy, přičemž islamisté v nich nemusejí vždy nutně být hlavním problémem.
Jde spíš o to, že v zemích, jako je Libye, Somálsko a v částech
Iráku, Mali nebo dokonce Nigérie přestala fungovat jakákoliv státní správa, což
nejen vystavuje místní obrovským bezpečnostním rizikům, ale i ekonomickému
strádání. V některých z těchto zemích k tomu došlo kvůli
nepovedeným západním intervencím, v jiných kvůli občanským válkám, které
možná včasné intervence mezinárodního společenství mohly naopak ukončit.
Dalším důvodem masové uprchlické vlny je
prostě bída a zaostalost—paradoxně v kombinaci
se šířením moderních komunikačních prostředků i v chudých zemích. Lidé tam
žijící dnes mají v podobě televize a internetu mnohem jasnější představu o
obrovských ekonomických rozdílech mezi svými zeměmi a Západem, a vědí zásluhou
těchto prostředků také o nejrůznějších způsobech, jak se—zejména přes teritoria
zhroucených států—dostávat do Evropy.
Když tedy i naši politici tvrdí, že
masovou migraci je třeba začít řešit ve zdrojových zemích, nebude stačit mluvit
jen o islamistickém teroru, před nímž, zejména před IS, mnoho lidí také prchá.
Řešení bude muset být komplexnější. Jisté je, že se problém nevyřeší jen stavbou
zdí a plotů kolem bohaté EU.
Právo, 24.8.2016