Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Co mi připomněl Jan Keller

Co mi připomněl Jan Keller

Europoslanec Jan Keller ve svém textu Co mi to připomíná (Právo, 12.9.2014) se sžíravou ironií, s níž má ve zvyku  odbývat názorové oponenty, odmítá moje argumenty, že Západ nepřijímá sankce vůči Rusku a nevolá po zvyšování výdajů na zbrojení ve světle ruské agrese na Ukrajině jen z nějakého rozmaru, ale protože se potýká s reálnou hrozbou.

Vysmívá se argumentu, že vedle informací, které má k dispozici každý z nás, mají západní politici i informace zpravodajských služeb a závěry početných think tanků. Ty se podle Kellera v minulosti mýlily, kupříkladu při posuzování situace v Iráku či Libyi. Nyní jim prý máme uvěřit, že Rusko horečně zbrojí a pomýšlí na imperiální expanzi.

Nepřesvědčí ho evidentně ani, že tentokrát nejde o nějakou účelově poskládanou alianci ochotných, spoléhajících na možná účelově fabrikované informace, ale o jednotnou frontu  všech západních zemí, včetně těch, které se různých aliancí ochotných odmítaly v minulosti účastnit. Asi se mýlí všechny.  

Rozdíl  Keller evidentně nevidí ani v tom, že v čele současné aliance stojí „levičák“ Barrack Obama, který Rusku velkoryse nabídl před pár lety „reset“ ve vzájemných vztazích, a který se normálně vyhýbá konfrontaci. Do čela této aliance se přitom postavil nikoliv na základě nějakých dohadů o ruských záměrech, ale po ruské anexi Krymu a nepřímé invazi na východní Ukrajině.

Kellerovi  jednoznačné závěry o ruské hrozbě ale připomínají  „politická školení mužstva“ za bývalého režimu, v nichž se prý socialistický svět řídil vysokými hodnotami a usiloval o mír, zatímco ten imperialistický žádné hodnoty neměl.   Přiznávám, že coby bývalý emigrant žijící v 80. letech v USA toho o PŠM a dalších komunistických školeních nemohu vědět tolik jako Keller. Ale jeho argumenty mi také něco připomněly.

I na Západě si bylo v době pozdního komunismu možné navzdory průkazným zprávám o kriminální povaze sovětského režimu přečíst zapálené články, že místo nesmyslného zbrojení by bylo lepší nabídnout Kremlu olivovou ratolest. Argumenty o potřebných seniorech i lepších školách, na které by byly peníze, kdyby vojensko-průmyslový komplex nevytvářel falešný obraz zlého Sovětského svazu, bylo možné číst v nejprestižnějších publikacích. Statisíce lidí demonstrovaly za jednostranné odzbrojení Západu, protože se odmítaly nechat manipulovat prý jednostrannou propagandou západních médií  a think-tanků studujících SSSR.

I sankčnímu chování Ronalda Reagana, který se navzdory mocnému volání holubic míru z celého světa rozhodl, že politika „detente“ nikam nevede, a SSSR je třeba ekonomicky vyčerpat a uzbrojit, se v předních amerických denících posmívali lidé s inteligencí srovnatelnou s Janem Kellerem. Naštěstí vyhrál Reagan, který při zběžném pohledu inteligencí nevynikal.

Někteří z nás se tak mohli po letech vrátit svobodně domů, jiní se kupříkladu svobodně zbavit komunistické průkazky. Bohužel se ale zdá, že je mnohem těžší se zbavit toho, co máme v z minulosti v hlavě. Hodně záleží na tom, kde, kdy a proč jsme „politické školení mužstva“  absolvovali. V tom má Keller pravdu.

Právo, 15.9.2014