Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home ČSSD dobývá zpět levici

ČSSD dobývá zpět levici

Povyk, který se spustil okolo daňové reformy z dílny ČSSD, se poněkud míjí se skutečným záměrem návrhu. ČSSD dobře ví, že reformu do voleb nemá šanci prosadit. Jejím skutečným cílem je vytlačit Andreje Babiše z politického středu, kde sbírá i tradiční voliče levice.

Návrh daňové reformy je tudíž z podobného soudku jako nedávné vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, že by zvážil po volbách vládní spolupráci s komunisty. To byl na jedné straně pokus ztížit Babišovi jeho vlastní případné námluvy s KSČM (které před časem připustil, aby pak svoje vyjádření různě rozmlžoval nebo popíral), na straně druhé snaha o optický posun ČSSD doleva.

Návrh daňové reformy neusiluje o nic jiného. K jeho prosazení by ČSSD musela vyhrát volby a ještě navíc pak najít koaliční spojence. Je to tedy jen záměrně radikálně formulovaná představa o tom, co by ČSSD ráda prosadila, pokud by mohla, přičemž jejím hlavním cílem je ukázat těm voličům z nízkopříjmových skupin, kteří dříve volili ČSSD a v posledních několika volbách se spíše přikláněli k Babišovi, kdo skutečně hájí jejich zájmy.

Babiš i ostatní strany, s výjimkou komunistů, jakož i mnozí komentátoři, už dělají za ČSSD zbytek práce, když se do návrhu daňové reformy zostra pustili. Spory o to, zda lidé vydělávající více než 50 tisíc jsou „bohatí“, anebo zda jejich zamýšlené vyšší zdanění je jen odírání lépe placených zaměstnanců (zatímco prý příliš neublíží skutečně bohatým podnikatelům), hrají ČSSD do karet.

Jejím cílem je obsadit politické území nalevo od středu tak, aby to samé území nemohl už politicky kolonizovat Babiš. ČSSD přitom svým návrhem zkouší oslovit i menší podnikatele (které Babiš v mnoha případech znejistil svojí elektronickou evidencí tržeb), protože progresivní zdanění z dílny ČSSD by se mělo dotknout i firem. Daně by se výrazně zvýšily těm nejbohatším, zatímco většině ostatních by klesly.

Přidáme-li (zatím spíše jen rétorický) boj Sobotky a spol. s vyváděním zisků velkých korporací z ČR, kde podnikají, jakož i s nížšími platy, které v ČR nabízejí na rozdíl od svých domovin v západní Evropě českým zaměstnancům zejména v sektoru služeb, je zřejmé, že PR poradci ČSSD se před volbami snaží dosáhnout radikální změny vnímání ČSSD coby poněkud unavené středové strany, která se může ve vládě spojit s kýmkoliv, protože ve skutečnosti nemá žádné jasně levicové priority, které by ji definovaly.

Jinými slovy: je v běhu kampaň, která má ČSSD pomoci vyvarovat se stejné chyby, kterou udělali demokraté v USA, kdy si nechali svoje tradiční voliče zcizit populistickým miliardářem. Komentátoři i politici, kteří se teď do ČSSD občas až zuřivě strefují kvůli jejímu návrhu daňové reformy, hrají její hru.

Pomáhají jí s optickým posunem do leva, kterého chce dosáhnout. Dokonce i v případech, kdy vcelku logicky upozorňují, že člověk vydělávající nějakých 50 tisíc měsíčně, není žádný boháč, tak proč ho více zdaňovat. Pro tu většinu společnosti, v níž platy nepřesahují celostátní průměr, to totiž boháč svým způsobem je.

A ČSSD této části společnosti také jistě šikovně připomene, že ekonomové, politici i komentátoři, kteří její návrh daňové reformy tak zuřivě kritizují, v drtivé většině vydělávají více než 50 tisíc korun měsíčně. Možná je to populismus. Ale s tím se dnes vyhrávají volby.

Novinky, 24.2.2017