Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home ČSSD mezi starým a novým světem

ČSSD mezi starým a novým světem

Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka po prohraných volbách prohlásil, že strana by měla oslovovat mladší voliče ve velkých městech. Tam dnes prohrává zejména s hnutím ANO a obecně je stále více stranou starších voličů v malých městech a na venkově. Navíc se ukazuje, že k ANO přešla i část tradičních voličů ČSSD.

Někteří přední sociální demokraté ale míní, že ČSSD musí být opatrná, aby příklonem k mladším voličům neztratila ty dosavadní. Možná by prý stačilo jenom více akcentovat některá sociální témata nebo být průbojnější.

Jeroným Tejc kupříkladu míní (Právo, 21. 10. 2016), že špatný výsledek ČSSD mohl být zapříčiněn postojem strany k církevním restitucím nebo jednostranným postojem k Ukrajině, popřípadě nedůsledným postojem k migrační krizi. I kdyby měl pravdu, řeč je stále jen o tradičních voličích, kteří odešli jinam.

Skutečnou hrozbou pro ČSSD, jak ukazují průzkumy, je ale něco jiného: téměř neboduje u mladších voličů. I na to ale mají někteří oponenti Sobotky odpověď.

Nač prý bojovat o mladé s piráty a zelenými, a riskovat přitom ztrátu starších voličů, když mladí nakonec zestárnou. I oni pak budou hledat jistoty, za které bojuje ČSSD. To je ovšem velké zjednodušení celého problému.

Dnešní mladší voliči mají totiž dost jinou životní zkušenost než většina starších voličů, kteří strávili část života v komunistickém režimu. Vyrostli už nejen v demokracii, ale obecně také v mnohem „tekutějším“ světě, než jejich rodiče a prarodiče. Jinak komunikují.

V angličtině se jim říká „millennials“, tedy generace nového tisíciletí, nebo také „internetová generace“. Politická strana zamrzlá způsobem svojí komunikace a nepružnými papaláškými strukturami v minulosti, je moc neoslovuje. A nezačne je oslovovat jen proto, že zestárli bez toho, že by se změnila i ona.

ČSSD nemusí primárně hledat rovnováhu mezi mladšími a staršími voliči, ale mezi novým a starým. Přechod od komunismu k demokracii—spojený s nástupem globalizace a moderních komunikačních prostředků--vytvořil hlubokou generační propast. Chlácholit se tím, že dnešní mladí zestárnou, a stane se z nich tudíž stejný typ voličů, na který je ČSSD zvyklá, je dost naivní.

Není to samozřejmě jen problém českých sociálních demokratů, nýbrž celoevropský. ČSSD ovšem má o jeden problém navíc: svým étosem i tím, že oslovuje elektorát formovaný převážně ještě za bývalého režimu, je to stále „postkomunistická“. Její přežití tedy závisí nejen na receptech, které dnes hledají všechny sociálně-demokratické strany v Evropě, ale i ve vykročení za étos a styl končící post-komunistické éry u nás.

Právo, 24.10.2016