Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Dejme dohodě s Tureckem šanci

Dejme dohodě s Tureckem šanci

Předběžná dohoda Evropské unie s Tureckem, na jejímž základě by byli všichni uprchlíci připlouvající nelegálně z Turecka do Řecka vraceni, načež by Unie přijímala stejný počet uprchlíků přímo z Turecka, vyvolal na české politické scéně rozporuplné reakce. Mnohé jsou oprávněně kritické a pochybovačné, další ovšem, jak už v české politice a některých komentátorských kruzích bývá u nás zvykem, poněkud absurdní a dopředu předpojaté.

Podle vicepremiéra Andreje Babiše je špatné, že EU nemá záložní plán. Jenže to není úplně pravda. Takzvaný plán B, navržený zeměmi Visegrádu, na jehož základě by byla uzavřena severní hranice Řecka, nebyl úplně smeten se stolu. Unie se chce jen nejprve přesvědčit, zda se uprchlická kalamita nedá řešit bez toho, že by muselo být de facto obětováno Řecko.

Dohoda s Tureckem není navíc tak úplně jednostranná a Unie není na Turecku tak závislá, jak se často tvrdí. Turecko má zájem o finanční pomoc, ale ještě větší o zrušení víz a posun v přístupových rozhovorech. Unie tedy může na Turecko tlačit stejně jako Turecko na ní, přičemž toho, co by Turecko mohlo ztratit, pokud se chovalo nekorektně, není málo. Za jistých okolností by totiž  mohlo být od Unie úplně odříznuto.

Babiš též prohlásil, že jediným řešením migrační krize je nastolení míru v Sýrii, nový „Marschallův plán“ a návrat Syřanů domů. Jak prosté, milý Watsone, chce se říct. Ještě, že Unie má takového politika, jako je Babiš, který dokáže navrhovat tak jednoduchá a dle jeho soudu zřejmě snadno proveditelná opatření, o kterých v Bruselu zřejmě nikdo nepřemýšlel.

Další českou reakcí je opakované tvrzení, že Unie konečně začíná chápat, že země Visegrádu měly pravdu. V čem přesně ale měly pravdu se ale nedozvíme. Plán B chtěly prosadit jednostranně tak, že by prostě Řecko odřízly od Unie. To zbytek Unie v čele s Německem odmítl, a pokud se plán B bude kvůli selhání dohody s Tureckem realizovat, bude to celoevropské řešení, které bude stát nemálo peněz, a jehož součástí bude i přerozdělování uprchlíků, což některé země Visegrádu dál tvrdě odmítají.

Někteří kritici dohody s Tureckem poněkud absurdně argumentují, že stejně k ničemu nepovede, protože pašeráci si najdou jiné trasy, třeba ze severní Afriky. Jsou to přitom často titíž lidé, kteří se přimlouvají za uzavření řecko-makedonské hranice. Opomíjejí, že pašerácké trasy by se mohly přesunout jinam i při uzavření řecko-makedonské hranice., a že žádné řešení nebude dokonalé.

Evropská unie zatím postupovala v uprchlické krizi metodou pokusu a omylu. Jinak to ani nešlo, protože na systémové celoevropské řešení nebyl Brusel členskými státy, které ho teď s vervou kritizují, vybaven potřebnými mechanismy. Jisté je, že dohodě s Tureckem je třeba dát šanci, a uvidí se.

Ondřej Houska připomíná v Hospodářských novinách Winstona Churchilla, který kdysi prohlásil, že Američané vždycky udělají tu správnou věc—poté co vyzkoušeli všechny ostatní. Evropská unie je v podobné situaci, demokracie prostě takto v krizových situacích dost často fungují. Možná že dohoda s Tureckem bude další omyl, a Unie pak přejde k jinému řešení. Jisté ale je, že v tomto okamžiku se dohoda s Tureckem jeví jako nejlepší řešení.

 ČRo Plus, 9.3.2016