Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Divoké předvolební spekulace

Divoké předvolební spekulace

Zdá se, že předčasné volby vyvolávají určitou hysterii nejen v politických stranách, které mají málo času se na volby připravit, ale také v médiích. Ta dalekosáhle interpretují první předvolební průzkumy, a na základě těchto interpretací činí dosti ukvapené závěry.

Dozvídáme se tak kupříkladu, že se do Poslanecké sněmovny dostane možná až devět politických stran, protože jakýsi zatím ojedinělý průzkum, provedený navíc agenturou, kterou při vší úctě znají snad jen fajnšmekři v oboru sociologie, to zjistil. Na základě toho se pak píší komentáře o tom, jak složité může být vládnutí v situaci, kdy bude ve Sněmovně tolik subjektů, a nebude možné sestavit stabilní většinovou koalici.

Což o to, průzkumů si média jistě všímat musí, ale průzkumy předvolebních preferencí v situaci, kdy kampaň sotva začala, a o některých z nastupujících stran téměř nic nevíme, je nutné brát s nadhledem. Zejména je dobré si připomínat, že už několikrát dopadly volby dosti neslavně pro nové subjekty, kterým průzkumy předpovídaly až dvouciferné výsledky, kupříkladu Důchodci za životní jistoty v roce 1998.

Průzkumy popisují s různou měrou úspěšnosti, jak myslí voliči v okamžiku, kdy se průzkum koná, ale nemohou dost dobře podchytit, jak se volič bude skutečně chovat u volební urny. Větší jistota, že se jejich hlas ve volbách bude shodovat s tím, co několik týdnů před volbami tvrdí agenturám pro průzkum veřejného mínění, obecně existuje u voličů zavedených stran. Už proto, že neriskují, že jejich hlas propadne v případě, že se strana nedostane do Sněmovny.

Voliči, kteří nyní tvrdí, že budou volit jeden z nových či již nějakou dobu existujících, ale doposud malých subjektů, jako je ANO, Úsvit, Strana práv občanů-zemanovci, nebo dokonce Strana zelených, budou muset před vhozením hlasu zvážit nejen to, jak velká je pravděpodobnost, že jejich hlas propadne, ale také, jaký koaliční potenciál takový politický subjekt má.

Neměli bychom též zapomínat na politickou lekci, kterou nám dal vývoj po volbách v roce 2010. Voliči tehdy skutečně zariskovali, do Sněmovny se dostaly hned dva zbrusu nové subjekty—TOP 09 a Věci veřejné. Zatímco strana TOP 09 se v české politice uchytila a má nyní šanci stát se ve světle problémů v Občanské demokratické straně rozhodující silou na pravici, Věci veřejné se staly naprostým politickým propadákem.

 Rozdíl mezi oběma subjekty byl zejména v tom, že strana TOP 09 se zaštítila jasnou a srozumitelnou ideologií klasického konzervatizmu. Navíc postavila do svého čela známé politické veličiny, zatímco Věci veřejné experimentovaly s rozplizlým populistickým programem, měly nejasnou organizační strukturu, a jejich lídry téměř nikdo neznal. Časem se navíc ukázalo, že to byl především podnikatelský projekt.

Voliči si příčin neúspěchu véček dozajista většinově všimli. A prizmatem toho, co zažili v podobě jejich vládního i parlamentního angažmá, budou nyní posuzovat i některé nové subjekty, které též mají poněkud rozplizlý, populistický program, nebo nejasnou organizační strukturu.

 Jinými slovy, je téměř jisté, že některé z nových subjektů, které teď první průzkumy už vidí téměř ve Sněmovně, dopadnou spíše jako kdysi slavná strana důchodců, než jako véčka v roce 2010. Přispěje k tomu i jev, kterého si kupodivu málokdo všímá: čeští voliči jsou velmi radikální v odsuzování parlamentních a vládních politických stran, ale u volebních uren se chovají až překvapivě konzervativně. 

ČRo Plus, 11.9.2013