Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Dobártováno, teď se babišuje

Dobártováno, teď se babišuje

Odpor Andreje Babiše vůči umístění sociálně demokratického náměstka na  ministerstvo financí nastoluje řadu otázek ve vztahu k Babišově působení v politice.

Tak především vláda, i koaliční, není „soubor volných elektronů“, použijeme-li slovník někdejšího premiéra Petra Nečase. Nemůže sestávat ze vzájemně nezávislých ministerských lén a stranických hájemství, v nichž si každý pán dělá co chce. Je to kolektivní orgán, se společným programem.

Pokud projednávaný zákon o státní službě zcela nezruší systém politických náměstků, mělo by být zcela přirozené, že když je ministr z jedné strany, jsou jeho „političtí“ náměstci ze stran ostatních.V politice sice každá strana soupeří s každou další o přízeň voličů, ale sejde-li se několik stran ve vládě, mělo by být v jejich zájmu pracovat jako tým.

Babiš neustále upozorňuje na to, že jeho hnutí ANO vynesla nahoru vlna nespokojenosti s praktikami politických stran a šlendriánem ve fungování státu. Uniká mu, že k nespokojenosti s politikou přispěla nejen konkrétní selhání a korupce, ale také nesnesitelná řevnivost mezi politickými subjekty—a to nejen  jakýsi téměř „třídní“ boj mezi vládními a opozičními stranami, ale i neustále konflikty uvnitř vládních koalic.

Jedno zdánlivě logické vysvětlení Babišova odporu k politickým náměstkům je skutečnost, že hnutí ANO se profiluje jako „nepolitická“ struktura. Jím nominovaní ministři, jakož i jím nominovaní náměstci na ministerstvech vedených koaličními partnery, jsou prý odborníci. Zdá se, že Babiš zatím nepostřehl, že nejpozději vstupem do vlády se z jeho hnutí stal politický subjekt.

Je možné, že se domnívá, že ho voliči ocení za to, že sám, bez pomoci zbytku vlády, zlepší fungování státních financí, přičemž toho dosáhne tak, že se obklopí skupinkou expertů, které prý „ukecal“, aby obětovali statisícové platy v soukromém sektoru za „nuzných“ devadesát tisíc náměstka. Je ale také možné, ba dokonce pravděpodobné, že voliči začnou být na podobný nedostatek týmového ducha a slovník, který si začíná říkat o výraz „babišování“, brzy alergičtí.

Čím dříve si uvědomí, že politická budoucnost jeho hnutí i jeho samotného závisí mnohem víc na úspěchu vlády jako celku, s níž svázal svůj osud,než na jeho zdánlivém úspěchu osobním, tím lépe pro něj, ANO, vládu i Českou republiku. Dělat z ministerstva financí jakési Babišovo, které se na rozdíl od ostatních ministerstev řídí vlastní logikou, není příliš prozíravé.

 I Nečasova vládní koalice měla jednu stranu, kterou de facto vlastnil bohatý podnikatel s mesiášským komplexem. Ten pro změnu do omrzení „bártoval“. Jak dopadl on i vláda, už víme.

Právo, 27.1.2014