Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Drahá politika dlouhých nožů

Drahá politika dlouhých nožů

V analýzách politické a společenské situace lze často zaslechnout, že to či ono v České republice zatím není jako ve „vyspělých demokraciích“. Co to taková „vyspělá demokracie“ ale je? Jaké jsou její rysy?

 

Nedostatečně imunní

 

Jedním rysem „vyspělé demokracie“ je nepochybně jistá demokratická kultura, jež je založena na toleranci, dialogu a úctě k pravidlům hry. Což jsou ovšem kvality, které se těžko kvantifikují. Pak jsou kvality konkrétnější: výkonné soudnictví, transparentní instituční prostředí, nízká korupce, nebo třeba efektivní státní správa. Česká republika nepochybně pokulhává ve všech těchto oblastech.

 

Velmi názorně se to projevuje při výměně vlád. Ve vyspělých demokraciích je to proces, který obvykle neznamená žádné zemětřesení, protože státní správa—často až po úroveň náměstků—je vůči změnám vlád víceméně imunní.  V Česku už před volbami současný premiér prohlásil, že v případě volebního úspěchu chystá „noc dlouhých nožů“—tedy, že jeho vláda vymete ze státní správy lidi spojené s vládou předchozí.

 

Rozhořčení nad nechutností historického příměru použitého Topolánkem zastínilo mnohem důležitější skutečnost: budoucí premiér mohl o podobné čistce mluvit jen proto, že v České republice ještě stále neplatí kvalitní zákon o státní službě.

 

Dvě ostří

 

Tento deficit je dvousečný: projevuje se nejenom tak, že předseda velké strany vůbec může takové čistky slibovat, ale bohužel i tím, že může mít ve svém postoji ke státním úředníkům jmenovaným předchozí vládou jistý kus pravdy. Mnozí z nich mohou být po právu pro novou vládu těžko přijatelní, protože kritéria jejich výběru byla často více politická než odborná.  

 

Poměrně kvalitní zákon státní službě--střižený podle evropských standardů před vstupem země do Evropské unie--byl přitom Poslaneckou sněmovnou schválen už v roce 2003 a měl začít platit od 1. ledna 2007. Odcházející vláda Jiřího Paroubka ovšem na svém posledním zasedání rozhodla, že má být účinnost zákona posunuta až na rok 2009. Prý proto, že se tak ušetří peníze ve státním rozpočtu!

 

Toto zmatení priorit je skutečným výrazem nevyspělosti naší demokracie. Stejně je tomu ale bohužel s konkrétními kroky, které v prostředí absence kvalitní právní úpravy začala dělat vláda nová. Ve vyspělých demokraciích by totiž bylo jen těžko představitelné, že menšinová vláda jedné strany, která má téměř nulovou šanci získat důvěru Poslanecké sněmovny, skutečně spustí slibovanou politiku „dlouhých nožů“.

 

Absurdnost čistek, které momentálně probíhají na různých ministerstvech, vynikne o to více, oč méně skutečného programu může nabídnout slabá menšinová vláda, jejímž hlavním deklarovaným cílem je dovést zemi k předčasným volbám. V případě, že vláda nakonec nedostane nějakým zázrakem důvěru, nemůže „politika dlouhých nožů“ zplodit nic jiného, než jen další čistky.

 

Odvolej, než budeš odvolán

 

Jistě, demokracie je založena na střídání vlád a určité „provětrání“ státních úřadů po nástupu nové vlády nemusí být špatné už proto, že omezuje nejrůznější klientské vazby. V politické kultuře vyspělejší, než je ta česká, by ovšem bylo normální, že menšinová vláda s mizivou nadějí na přežití, počká s rozsáhlými čistkami alespoň do okamžiku, než se o jejím osudu rozhodne v hlasování o důvěře. A to dokonce i v případě, kdy má o politické neutralitě různých státních úředníků vážné pochybnosti.

 

Místo toho si někteří ministři počínají, jakoby závodili v tom, kolik lidí na svých ministerstvech odvolají před tím, než budou sami odvoláni. Tato „politika dlouhých nožů“ je přitom zbavena jakékoliv substance. Žádný nově jmenovaný úředník a náměstek nemůže ani pomyslet na to, že by mohl začít se smysluplnými kroky. Současný vývoj je tak bohužel jen smutně výmluvnou ilustrací procesu, v němž je česká politika už nějakou dobu zbavována témat a redukovaná na prázdné mocenské hrátky. Cenu zaplatíme všichni. Nebude malá. 

 

Hospodářské noviny, 26.9.2006