Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Dvourychlostní unie štěpí Visegrád

Dvourychlostní unie štěpí Visegrád

Ve stále pravděpodobnějším scénáři dvourychlostní Evropské unie jsou následnické země Československa konfrontovány s otázkou, zda mají usilovat o příslušnost k tvrdému jádru EU anebo spíše k visegrádskému uskupení.

Takto osudově by otázka nestála, kdyby Polsko a Maďarsko neměly s EU stále větší potíže. Česká republika a Slovensko sice stejně jako ony nemohou najít s Bruselem společnou řeč ohledně uprchlických kvót, ale potíže Budapešti a Varšavy s EU už zašly mnohem dál.

Zejména v otázkách dodržování principů právního státu zesílily do té míry, že v tvrdém integračním jádru s nimi už jen málokdo počítá. A pro Slovensko a Českou republiku se tak pokračování úzké spolupráce s nimi stále více jeví jako společná jízdenka na evropskou periférii.

Jako první zareagovalo Slovensko. Jelikož se tvrdé jádro EU má formovat okolo eurozóny, nechce Bratislava přijít o výhodu, kterou v podobě eura má ve srovnání se zbytkem Visegrádu.

Slovenský premiér Robert Fico tak před několika dny jasně prohlásil, že Slovensko chce být v tvrdém integračním jádru. A šel dál: preferuje spolupráci s Francií a Německem--i na úkor Visegrádu.

ČR chce pro změnu usilovat o pozorovatelský status svého ministra financí na summitech ministrů financí eurozóny. Má to být symbolické gesto, že naše země chce zůstat v tvrdém integračním jádru.

Otázkou je, zda to není příliš málo, příliš pozdě. Prezidentský kandidát Michal Horáček trefně poznamenal, že je to plán, v němž „nejsme  ani ve hře, ani mimo ni: v duchu českého politického myšlení se ucházíme o status kibice.“

Jenže bohužel o nic víc usilovat momentálně nemůžeme, protože na přijetí eura neexistuje domácí politická shoda. A až do Bruselu doléhá euroskeptické brblání nemalé části českých politiků, z nichž někteří tvrdí, že by se vlastně nic tak strašného nestalo, kdyby ČR v tvrdém jádru nebyla.

Nad tím vším by šlo mávnout rukou,  kdybychom se k projektu  mohli připojit, až se na tom, že k jádru EU chceme patřit, najde u nás politická shoda. Jenže  hrozí spíš opak: pokud se Slovensko odtáhne od Visegrádu, ČR ještě více ocitne ve vleku Polska a Maďarska.

Politické strany, které si skluz ČR na evropskou periférii nepřejí, mají do voleb ještě pořád čas toto závažné téma zvednout. Jde opravdu o hodně.

Právo, 24.8.2017