Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Evropa a uprchlická hysterie

Evropa a uprchlická hysterie

Z per komentátorů hlásících se k levici se dozvídáme, že Evropa by nezvládla integraci statisíců uprchlíků z Afriky a blízkého Východu. To jsou alarmující prohlášení, ale je třeba oddělit jablka od hrušek.

Mluvíme zde o statisících uprchlíků, kteří v Evropě, převážně v Itálii a Řecku, už jsou, nebo o uprchlících, kteří by se do Evropy teprve rádi dostali? Pokud je řeč o těch prvních, pak nemá smysl o jejich integraci mluvit v kondicionálu. V Evropě už zůstanou, protože většinu z nich není kam vrátit.

Tyto uprchlíky přitom nelze držet po zbytek jejich života v uprchlických táborech. Otázka tedy nestojí tak, zda Evropa zvládne jejich integraci, ale zda to udělá tak, aby to bylo humánní a v rámci Evropské unie i spravedlivé. Itálie nemůže za to, že hraničí s Afrikou.  

Když se politici v České republice i v některých jiných zemích brání kvótám v přijímání uprchlíků, maří tak nejen humánnější pomoc uprchlíkům živořícím v přecpaných utečeneckých táborech v Itálii, ale ohrožují i evropskou solidaritu. ČR si ji zatím evidentně vysvětluje spíše jako jednosměrnou cestu. Od EU chceme brát, ale odpovědnost za kalamity, které se neodehrávají přímo u nás, rádi přenecháme jiným.

Možná bychom si měli občas připomenout, že když z Československa prchaly statisíce lidí po roce 1948 a pak po sovětské invazi v roce 1968, západní země jim otevřely náruč. Argument, že byli více „integrovatelní“ než kulturně odlišní uprchlíci současnosti, neobstojí. Západ tehdy mohl v souladu s dnešní logikou některých našich komentátorů tvrdit, že by se vlastně choval „rasisticky“, kdyby uprchlíky z komunistického Východu přijímal, protože by tak uznával, že nejsou schopni doma si sami vytvořit slušnou společnost.

Pokud komentátoři varující před neschopností Evropy integrovat uprchlíky mají na mysli primárně ty, co se do Evropy teprve chystají, diskuse o tom, jak dál, by měla být co nejvěcnější. Jisté je, řešení musí být komplexní, přičemž opatření odsouhlasená posledním summitem EU takovým řešením nejsou. Utečenecká vlna tak bude pokračovat, i kdybychom potopili většinu pašeráckých lodí.

Pokud nepřijmeme komplexní (a docela jistě i velmi drahá)  řešení--od velkorysé pomoci i stabilizace situace v rozvrácených zemích, až po získání kontroly nad severoafrickým pobřežím a vytvoření utečeneckých táborů tam—bude chaotický příliv uprchlíků pokračovat.

A pak je zde ještě jeden zásadní problém. Strašit tváří v tvář uprchlické vlně úbytkem našeho blahobytu, fašizací středních tříd, nebo terorismem, z nás nesejme vinu za zavírání očí před humanitární katastrofou, k níž Západ svoji politikou sám přispěl. Nejde přitom jen o zpackané invaze nedávné minulosti, z nichž je tak lákavé vinit především USA, ale o západní, tedy i evropské praktikování neoliberální politiky, která má za následek, že nemálo z našeho relativního blahobytu je dosahováno na úkor zemí, z nichž se nyní valí uprchlíci.

Volání po zabarikádování se za evropskými nebo národními hranicemi by byla vcelku pochopitelná reakce části pravice, pro kterou jsou sociální rozdíly v rámci národních států i mezinárodně jen vedlejším produktem jejího sociálního darwinismu. Když se takové volání ale ozývá z řad levice, je to zarážející.

V českém případě i pikantní, protože nejeden z našich starších příslušníků české levice byl v minulosti členem komunistické strany. Ta, jak známo, hlásala internacionalismus a měla plná ústa starosti o zbídačené masy.

Současní komunisté, tak mnozí bývalí v ČSSD, zdá se, mají nyní naopak starost zejména o údajně chudnoucí střední třídu a národ. Novodobý „proletariát“ valící se do Evropy ze zemí, které jsou zbídačelé i proto, že se evropské střední třídy chtěly mít dobře bez ohledu na to, že naše sobecká politika přispívá k růstu nerovností mezi Severem a Jihem, odmítají s tím, že by nám to ublížilo. 

 Je to pravdu smutný názorový posun. Možná by se tato zkornatělá, národnická středoevropská levice mohla lecčemus přiučit od řecké Syrizy, která je navzdory velkým problémům Řecka k uprchlíkům vstřícná.

Právo, 30.5.2015