Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Evropan Babiš a extrémisté

Evropan Babiš a extrémisté

Premiér v demisi Andrej Babiš velmi stojí o to, aby byl vnímán jako proevropský a prozápadní politik. Nevíme samozřejmě, jak moc jeho nedávná prozápadní gesta vycházejí z jeho vnitřního přesvědčení a jak moc jsou jen součástí strategie, s jejíž pomocí se snaží pro sebe doma i v zahraničí vytvořit obraz politika, který navzdory pochybnostem o jeho vztahu k demokracii je pevně zakotven v hlavním proudu evropské politiky.

Jenže význam gest, jako bylo vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, vyhoštění tří ruských diplomatů v reakci na pokus otrávit bývalého ruského agenta Skripala nervovým plynem na britském území, nebo původně pochvalná slova na adresu náletů USA, Velké Británie a Francie v Sýrii v odvetě za použití chemických zbraní Asadovým režimem dál oslabuje Babišův ambivalentní vztah doma k extrémně pravicovému hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Babišovo hnutí ANO po volbách umožnilo SPD získat významné posty ve Sněmovně, včetně pozice místopředsedy  PS pro Okamuru, předsedy sněmovního Výboru pro bezpečnost pro Radka Kotena a předsedy Hospodářského výboru pro místopředsedu SPD Radima Fialu. ANO argumentovalo proporcionalitou ve světle výsledků voleb. Kritici naopak namítali, že jde především o snahu udržet si podporu SPD při různých hlasováních ve Sněmovně, či dokonce pro případné hlasování o důvěře pro Babišovu druhou vládu.

Babiš nyní vyjednává o koaliční vládě se sociální demokracií, kterou má podpořit komunistická strana. Jednou z podmínek, které si ČSSD pro uzavření koaliční smlouvy klade, je odvolání politiků SPD ze zmíněných postů. Z hnutí ANO i z úst samotného Babiše ale zní kritika. Sněmovna prý už byla nějak ustavena, tak proč to řešit znovu.

Místopředseda ANO Richard Brabec dokonce prohlásil, že politici z SPD zatím nedělali svoji práci ve funkcích, do kterých byli ve Sněmovně zvoleni, špatně, takže proč něco měnit.

Jenže chce-li být Babiš viděn jako proevropský politik západního střihu, měl by možná svoje benevolentní postoje k SPD přehodnotit. Ve srovnání se západními demokraciemi je totiž jeho postoj ke krajní pravici ojedinělý.

Mohl si to ověřit i jen zběžnou inventurou krajně pravicových stran z celé Evropy, které se sešly o víkendu ve francouzském Nice. Shodou okolností právě o víkendu, kdy vedení ANO jednalo o požadavku ČSSD odvolat politiky SPD z významných pozic ve Sněmovně.

Kromě české SPD jsou všechny strany, které se tam pod záštitou Marine Le Penové sešly, demokratickými stranami doma více méně bojkotovány, bez ohledu na to, jak silnou voličskou podporu mají. Demokratické strany v západní Evropě se prostě důsledně řídí heslem, že s extrémisty se nejedná a nehandluje.

Lídři evropských zemí si dozajista všimli, že na sjezdu evropské krajní pravice je česká SPD jedinou stranou, s níž vítěz voleb zachází benevolentně. A to bude Babišovi v EU škodit, ať už vysvětluje svoje více než shovívavé postoje k SPD svým evropským kolegům sebevíce přesvědčivými argumenty.

Ne všechny podmínky, které si ČSSD při vyjednávání o koalici s ANO klade, dávají smysl. Už třeba proto, že se nedají ústavně vynutit. Podmínka, aby v případě uzavření koalice s ANO, byli politici SPD odvoláni z funkcí ve Sněmovně, je ale zcela legitimní a důležitá pro obraz možné příští vlády v Evropě. Babiš by to měl vzít v úvahu.

ČRo Plus, 2.5.2018