You are here: Home Members redaktor's Home Evropská solidarita v uprchlické krizi je pro ČR lekcí

Evropská solidarita v uprchlické krizi je pro ČR lekcí

Česká republika spolu s ostatními zeměmi visegrádského uskupení několik let blokovala pokusy vytvořit společnou migrační politiku Evropské unie. Čeští politici si vytvořili z migrace strašáka, kterého používali k lacinému získávání bodů na domácí scéně, ač naše země nebyla v migrační vlně, která začala v roce 2015, cílovou zemí migrantů a uprchlíků.

Na české politické scéně téměř jednohlasně znělo, že jsme proti ilegální migraci, a EU má tudíž bojovat s migrací na svých vnějších hranicích. Země, kam přes všechna přijatá unijní opatření migranti přeci jen pronikli, si podle mínění českých politiků měly poradit především samy. Česká republika tak společně s ostatními zeměmi visegrádského uskupení tvrdě odmítala jakékoliv pokusy o zavedení solidárního přerozdělovacího mechanismu.

Ještě nedlouho před vypuknutím současné uprchlické krize v důsledku války na Ukrajině se česká vláda stavěla skeptiky i ke společné evropské azylové politice, kterou chce nyní prosadit jako jednu z priorit  francouzského předsednictví EU prezident Emmanuel Macron. Bývalý premiér Andrej Babiš hlásal v předvolební horečce, že nepřijmeme ani jediného migranta.

Součástí nové azylové politiky EU by totiž byl totiž dobrovolný přerozdělovací mechanismus, který by umožnil zemím EU se podělit o azylová řízení s migranty. Země, které by migranty přijmout odmítly, by měly pomoci finančně zemím, které se jich ujaly.

Je historickou ironií, že se se nyní Česká republika sama stala cílovou zemí pro statisíce ukrajinských uprchlíků. Už pár týdnů po začátku války na Ukrajině bylo přitom jasné, že brzy dosáhneme bodu, kdy sami nebudeme příval uprchlíků zvládat.

Naštěstí pro nás i ostatní nejvíce zasažené země se zbytek EU nechová v současné krizi stejně, jako se země Visegrádu chovaly v předchozí migrační krizi. Hned v prvních dnech se tak kupříkladu podařilo ministrům vnitra zemí EU dohodnout na udělování víz dočasné ochrany, která umožnila uprchlíkům se volně pohybovat po celé unii.

Nyní přišla EU s takzvaným solidárním mechanismem, který umožní rozdělování uprchlíků po celé EU na bázi dobrovolnosti. Bude zaveden systém celoevropské registrace uprchlíků a země EU budou hlásit, jaké mají ubytovací kapacity. Tím se uleví zemím, které už jsou na hraně svých možností, jako je právě Česká republika. EU také nabídne finanční pomoc nejvíce postiženým zemím.

Doufejme, že pro Českou republiku bude tato rychlá solidární pomoc EU inspirací a přestane na evropské úrovni vystupovat proti snahám zavést systém společné migrační a azylové politiky. Je totiž jasné, že žádná země nedokáže migrační krizi velkých rozměrů zvládat sama.

Česká vláda by tak měla aktivně podpořit přijetí společné azylové politiky a s ní spojené reformy fungování schengenského prostoru, které chce prosadit Macron. EU potřebuje nejen jasná společná pravidla, ale jak ukazuje i současná krize, též nemalou míru solidarity.

Uprchlická krize, s níž se česká společnost zatím obdivuhodně vyrovnává, nabízí České republice, aby si i na evropské úrovni vylepšila nepříliš pozitivní obraz, který kvůli společnému odporu zemí Visegrádu proti migraci v minulosti získala. 

ČRo Plus, 30.3.2022