Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Evropské patálie ODS

Evropské patálie ODS

Občanská demokratická strana má problém. Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejímž je ODS členem, po volbách do europarlamentu výrazně ztratí na významu.

Po brexitu odejdou z EP britští konzervativci, kterých bylo v 75členné frakci devatenáct. A aby toho nebylo málo, hovoří se o námluvách mezi polskou stranou Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského, která byla dosud též členem ECR, a italskou Ligou Mattea Salviniho.

Ta je členem frakce Evropy národů a svobody (ENF), spolu s podobnými nacionálně-populistickými stranami, jako je francouzské Národní shromáždění (dříve Národní fronta) Marine Le Penové. Spekuluje se, že Salvini by rád zlákal Kaczynského stranu, která má nyní 19 europoslanců, k účasti v ENF. ODS, jež má dosud jen dva europoslance, by tak zůstala ve ECR pouze se zástupci menších stran, které mají nyní mezi jedním a čtyřmi europoslanci.

I kdyby ale Právo a spravedlnost zůstalo členem ECR, význam této frakce po odchodu britských toryů výrazně klesne.

Není tedy divu, že lídr ODS Jan Zahradil, který je prvním místopředsedou ECR i jejím kandidátem na šéfa Evropské komise, nedávno vyjádřil názor, že maďarský Fidesz Viktora Orbána, který je členem Evropské lidové strany i její frakce v europarlamentu, by se lépe vyjímal právě v ECR. Bez podobně výrazné posily si totiž ECR může o významnějších pozicích v parlamentu nechat jen zdát.

Ponechme stranou, že kdyby Orbán chtěl lidovce opravdu opustit, bylo by vzhledem k jeho politice pro jeho Fidesz mnohem přirozenější odejít do ENF. Zahradilovy úvahy jsou tak především odrazem tristní situace, do které se ODS vmanévrovala svými přetrvávajícími „klausovskými“ postoji k EU.

V roce 2009 ji vedly k opuštění frakce evropských lidovců a vytvoření ECR. Význam strany v EP tím poklesl, a nálepka výrazně euroskeptické strany dělající křoví protievropským britským konzervativcům, ji příliš nepomohla. Oproti devíti europoslancům, které měla po eurovolbách v roce 2009, kdy byla ještě spojována s evropskými lidovci, dokázala ve volbách v roce 2014 získat jen zmíněná dvě křesla.

Nezdá se ovšem, že by se nějak poučila. I po převzetí předsednické funkce Petrem Fialou, umírněným konzervativcem (a spíše „eurorealistou“ než euroskeptikem Zahradilova typu), pokračuje na evropské úrovni v klausovské, k EU odtažité, až nepřátelské politice.

Symboly hrají v politice důležitou roli, a opětná nominace Zahradila do čela eurokandidátky ODS vysílá jasný vzkaz těm pravicovým voličům, kteří jsou spíš proevropští. Ti v roce 2014 dali jasně přednost lidovcům a TOP 09 se Starosty. Dá se předpokládat, že opětovná sázka na Zahradila ODS ani tentokrát příliš nepomůže.

Právo, 10.1.2019