Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Evropským nacionalistům Trump spíš škodí

Evropským nacionalistům Trump spíš škodí

Každý zásadní historický vývoj je doprovázen různými interpretacemi, z nichž jedna se stane dominantní. Převažujícím způsobem vyprávění, nebo bychom mohli říct „narativem“, který doprovází nástup Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta momentálně je, že fenomén Trump je logickým důsledkem vzpoury lidu proti elitám, vzpoury národních států proti globalizaci, vzpoury obyčejných lidí proti politické korektnosti ve jménu zdravého rozumu. A tak dále.

Součástí takto vyprávěného příběhu je jistá nevyhnutelnost toho všeho. Začalo to brexitem, nyní přišel Trump v USA, budou následovat vítězství nacionalistů ve Francii, v Nizozemsku, v Rakousku, možná i v Německu. Evropská unie je pravděpodobně odepsaná.

Většina komentátorů se tohoto narativu drží. Pomíjí přitom ale několik zásadních skutečností. Kupříkladu že brexit i zvolení Trumpa nejsou výsledky nějakých  masových a přesvědčivých pohybů veřejného mínění jedním směrem v obou zemích, ale velmi těsných rozhodnutí voličů. Trump se prezidentem dokonce stal ne proto, že by získal napříč USA více hlasů (těch získala o tři milióny více jeho soupeřka Hillary Clintonová) ale zásluhou složitého volebního systému.

Nevidíme tedy masivní nástup nějaké historické nevyhnutelnosti, spíše jen hluboké rozdělení některých západních společností na dvě poloviny. Což nás přivádí k dalšímu jevu, který mnoho komentátorů, považujících současný vývoj směrem k nacionalismu za nevyhnutelný, ignoruje: tedy že brexit a zvolení Trumpa mají nějaké reálné důsledky, které veřejnosti západních společností sledují a vyhodnocují.

A je se třeba zeptat, zda to, co vidí, je přesvědčuje, že trendy, které ztělesňují Trump a brexit, jsou dobré a žádoucí. Možná první vlaštovkou naznačující, že tomu tak nemusí být, byly opakované prezidentské volby v Rakousku, v nichž kandidát extrémní pravice  navzdory předchozím průzkumům překvapivě prohrál.

Od té doby jsme byli v USA a ve Velké Británii svědky ještě většího chaosu. Donald Trump činí rozhodnutí, která dokonce i předseda Evropské rady Donald Tusk otevřeně označuje za hrozbu pro Evropu.

Převažujícím narativem v médiích přesto ještě pořád je, že Trumpovo zvolení i brexit posílí nacionalistické síly v Evropě. Z čeho takové přesvědčení vychází? Opravdu většina Evropanů ve svých zemích chce to, co nyní předvádí Trump v USA, nebo si přejí nejistotu, kterou zažívají Britové po brexitu?

Lze tedy nabídnout i alternativní pohled. Trumpovo počínání—i když mocně vyztužované ruskou propagandou a dezinformační kampaní--nejenže nepovede k vládě politiků, jako je Marine le Penová ve Francii, Geert Wilders v Nizozemsku nebo Frauke Petryová v Německu, ale bude jim naopak škodit. A vítězství politiků hájících liberální demokracii může být už po německých volbách na podzim tohoto roku silným impulzem k tomu, aby se Evropa semkla a produktivně reformovala.

Někteří komentátorští katastrofisté předpovídají, že Evropská unie svíraná trumpismem, putinismem, islámským fundamentalismem i rostoucím domácím nacionalismem nemá šanci přežít. Možná Evropany ale podceňují. Každá akce plodí reakci. A množí se reakce, že by si Evropa neměla nechat líbit Trumpovo a Putinovo počínání, jakož i náznaky, že politické i ekonomické důsledky zvolení Trumpa a brexitu nejsou pro většinu Evropanů příliš inspirující.

ČRo Plus, 2.2.2017