Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Experiment ve státní správě

Experiment ve státní správě

Ministr vnitra Ivan Langer vládě navrhl zrušit zákon o státní službě, který Česká republika přijala před pěti lety pod tlakem Evropské unie. Jednou z podmínek vstupu do EU bylo, že státní správu uvedeme do souladu se standardy EU, k čemuž měla přispět například jasná kritéria pro kariérní postup úředníků a ochrana před politickými tlaky.

 

Čeští politici, ve vzácné shodě levice i pravice, s přijetím zákona dlouho nespěchali. Nechtěli prostě takovou státní správu, která by byla chráněna před politickým ovlivňováním, popřípadě před čistkami po změnách vlád.

 

Po přijetí zákona byla jeho účinnost několikrát odložena—naposledy do roku 2009 z rozhodnutí odcházející vlády Jiřího Paroubka vloni v létě s tím, že pokud by zákon začal platit od začátku roku 2007, tak jak měl, bylo by to prý příliš drahé. Současná vládní pravice kritizuje zákon ze stejných pozic.

 

To jsou ovšem jen výmluvy. V žádné demokratické zemi není státní správa levná—z dobrých důvodů. Vychovat úřednické profesionály, kteří zajišťují hladké fungování státu bez ohledu na momentální konstelaci politických sil, není snadné. V EU kvalifikovaní úředníci zajišťují navíc i  implementaci pravidel EU, jakož i dohled na pohyb evropských fondů.

 

Langer chce přijmout nový zákon, jenž by státní úředníky postavil na roveň jiných zaměstnanců. Anebo ještě „lépe“: úředníci by prý mohli pracovat na základě manažerských smluv uzavíraných na dobu určitou. Před politickými tlaky, například po volbách, by prý ovšem byli chráněni.

 

Ve skutečnosti by takový zákon byl nejen neodpovědným experimentem, kterými čeští politici vynikají, ale státní správu by bezpochyby učinil vůči politickým tlakům ještě zranitelnější, než je tomu dnes. Byl by také rukavicí hozenou do tváře EU. Češi by, řečeno lidově, Bruselu zase jednou „vytřeli zrak“.

 

Nenechme se mýlit oficiálními důvody pro odmítání zákona. Někteří politici ho považují za diktát Bruselu—navzdory tomu, že s takovým „diktátem“ nemají problémy mnohem vyspělejší země, které jsou mimochodem vyspělejší právě i zásluhou kvalitní státní správy. A mnozí politici i nadále zákon nechtějí proto, že by jim značně ztížil politické hrátky se státní správou.  

 

Načasování Langerovy iniciativy do okurkové sezóny není nejspíš náhodné. Je tak radikální, že raději nemá budit pozornost. Pokud by totiž ministr uspěl, mohou být dopady tohoto kroku dlouhodobě mnohem závažnější, než dopady takzvaného reformního batohu, který ovládá média v těchto dnech.

 

Právo, 15.8.2007