Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Hnutí a vůdcovské projekty

Hnutí a vůdcovské projekty

Mnohem přesnější pohled na to, co reprezentují různé nové politické subjekty napříč Evropou ve vztahu k demokracii, nabízí spíše než jejich nálepkování coby populistických zkoumání jejich fungování. Zjistíme tak, že existují na jedné straně hnutí, vzniklá z občanské společnosti, která  mají poměrně demokratické vnitřní struktury, a jejich přežití nezávisí na jedné osobě.

A že na druhé straně se v poslední době vynořila hnutí, která jsou založena na vůdcovském principu. Která to jsou, lze zjistit poměrně jednoduše: každý z nás intuitivně ví, které z nových hnutí by přežilo, kdyby jeho charismatický či bohatý vůdce zmizel z jakýchkoliv důvodů z jeho čela.

Budeme-li konkrétní, je kupříkladu téměř jisté, že kdyby se z čela hnutí ANO u nás poroučel Andrej Babiš, nepřežije „hnutí“ do dalších voleb. To samé platí o jiném vůdcovském projektu—Okamurově Svobodě a přímé demokracii.

 Ve visegrádském regionu stojí nyní politický subjekt organizovaný na vůdcovském principu v čele každé země. Ne všechny jsou ale stejné. Maďarský Fidesz se do současné podoby vyvinul z tradiční, široce založené politické strany, a odchod Viktora Orbána by tak nejspíš ustál, i když by značně oslabil.

Právo a spravedlnost v Polsku je naopak mnohem více organizován jako projekt Jaroslawa Kaczynského a jeho odchod by nejspíš nepřežil. Slovenský Smer na druhou stranu zatím odstoupení Roberta Fica z čela ustál, i když Fico zůstává dál hybnou silou.

Podobné testy, s poměrně jednoznačnými odpověďmi, bychom si mohli udělat i v řadě západních zemí. Kupříkladu italské „populistické“ hnutí Pět hvězd bez problémů přežilo odchod zakladatele Bepa Grilleho z čela, protože vzniklo „odspodu“. Je tudíž vnitřně poměrně demokratické, což se nepochybně bude odrážet v jeho vládnutí i hledání kompromisů s Evropskou unií, ač ji  ve volební kampani kritizovalo. Liga severu, koaliční partner Pěti hvězd, je naopak v osobě Mattea Salviniho mnohem více vůdcovským hnutím, což může záměry Pěti hvězd komplikovat.

Což naznačuje, proč je vnitřní demokratičnost nových subjektů důležitá. To, že v nich existují jisté kontrolní mechanismy vůči jejich vůdcům, je zárukou, že jim nedovolí uskutečňovat jen jejich osobní ambice a agendu. Od „hnutí“, která jsou ve skutečnosti jen vůdcovskými projekty bez vnitřních demokratických struktur se naopak můžeme nadít těch nejhorších věci, dostanou-li se k moci.

Právo, 28.7.2018