Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Hra na jednu kartu je riskantní

Hra na jednu kartu je riskantní

Uprchlická krize je nepochybně velký evropský problém, ale politici, kteří vsadili všechno na silácké postoje, spíše než na vyváženou politiku, hodně riskují. Kupříkladu slovenský premiér Robert Fico.

 Ten založil v podstatě celou svoji volební kampaň před nadcházejícími parlamentními volbami na rezolutním odporu k přijímání uprchlíků, zejména pak k uprchlickým kvótám. Slovensko si prý nenechá od Bruselu diktovat, a i proto se rozhodlo s EU soudit.

 Tato Ficova taktika měla na Slovensku úspěch. Dlouho se zdálo, že otázkou není, zda Ficův Smer bude opět vládnout samojedině bez koaličních partnerů, ale s jak velkou většinou.

 Poslední průzkumy veřejného mínění ale ukazují pokles popularity. Smer proto rychle mění billboardy zaměřené na běžence za billboardy zaměřené na problémy, které se odehrávají reálně doma. Kupříkladu na zdravotnictví, v němž v poslední vypuklo už několik stávek.

 Současná panika v řadách Smeru nabízí jisté poučení i pro naši politickou scénu. I ti naši politici, kteří až příliš vsadili vše na kartu siláckých postojů v u nás poněkud „virtuální“ uprchlické krizi, dost riskují. S jistou ironií by se dalo říct, že někteří si musejí přát, aby krize hned tak neskončila, protože jim může zmizet jejich hlavní téma.

 Kupříkladu prezident Miloš Zeman pojímá svoje prezidentství v současnosti jako jakousi permanentní volební kampaň, jejímž je migrační krize středobodem. Nešetří ani siláckými výroky na adresu těch, kdo prý nebezpečí podceňují. Varuje, že i přes Českou republiku se brzy uprchlická vlna dozajista převalí, takže ČSSD by měla mít v čele politika schopného bránit před touto invazí zemi.

 Stejně jako Fico ale Zeman riskuje jistou únavu veřejnosti z tohoto tématu. Většina lidí má dál obavy, ale  prvotní šok pominul. Navíc ČR je tímto problémem zasažena jen okrajově a EU v podobě celoevropských i národních opatření postupně hledá řešení.

 Zemanovi, stejně jako Ficovi, se tak může stát, že předčasně vystřílí všechnu munici. Prezident dokonce riskuje jistou blamáž ve svém sporu s premiérem Sobotkou, který na rozdíl od prezidenta suše ujišťuje, že uprchlická invaze se u nás nechystá, a pokud ano, je na ní země připravená.

 Pokušení hrát na jednu silnou kartu, když právě zabírá, je pro politiky dost často neodolatelné. Ale pokud se jejich temná varování rychle nenaplní, čas hraje proti nim. I v politice často platí, že čeho je moc, toho je příliš.

 

 Právo, 22.1.2016