Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Hry politiků s historií jsou riskantní

Hry politiků s historií jsou riskantní

Politici, nejenom u nás, opakovaně podléhají pokušení nabízet vlastní interpretace historických událostí. Obvykle s vidinou, že tím zvýší svoji voličskou podporu. Častěji to ale končí kontroverzemi a skandály.

 K těm může přitom vést už jen účelové překrucování některých zřejmých faktů, jak nám to předvedl u nás Tomio Okamura v případě svých nepravdivých výroků o romském pracovním a koncentračním táboře v Letech. Okamura sice možná potěšil tvrdé jádro svých příznivců, ale učinil se ještě více nepřijatelným pro zbytek společnosti i politické scény.

V minulosti několik dalších českých politiků narazilo, když necitlivě použili narážky na nacistickou éru. Kupříkladu Mirek Topolánek se svým odkazem na „éru dlouhých nožů“.

 I v historii vzdělanější prezident Miloš Zeman nedávno vyvolal nevoli, když řekl, že lídr Pražského jara v roce 1968 Alexandr Dubček se tváří v tvář sovětské invazi „podělal“. Chtěl tak zřejmě navodit dojem, že on coby silný lídr by se takto „zbaběle“ nezachoval, ale výsledkem byla jen pachuť neomalenosti.

 Nemalá mezinárodní kontroverze se nyní rodí také okolo výroků polského premiéra Morawieckého, že k pachatelům holocaustu patřili i Židé. Samotný tento výrok byl přitom veden snahou obhájit nedávný kontroverzní polský zákon, na jehož základě lze trestat spojování Polska s holocaustem.

 Ten je dobrým příkladem nemístných snah politiků kodifikovat určitý výklad historie. Náš parlament kupříkladu odhlasoval v souvislosti s vytvořením  Ústavu pro studium totalitních režimů, že celá éra od roku 1948 až do roku 1989, včetně Pražského jara, byla totalitní, což dodnes vyvolává spory. Jiným příkladem jsou zákony deklarující, že se ten který politik zasloužil o stát.

 Výše zmíněné příklady, stejně jako mnohé další, které by bylo možné uvést, by měly být varováním pro české politiky v letošním osmičkovém roce, plném významných výročí. Mnozí budou jistě chtít říci k tomu či onomu výročí něco zásadního a občas i originálního. Měli by se ale nejprve ujistit, že mají po ruce všechna fakta a že skutečně rozumějí širšímu historickému kontextu.

Právo, 22.2.2018