You are here: Home Members redaktor's Home Jak jsou na tom čeští nacionální populisté

Jak jsou na tom čeští nacionální populisté

Poté, co Václav Klaus mladší založil před několika měsíci hnutí Trikolóra, roztrhl se pytel s úvahami ohledně šancí tohoto politického subjektu.  Odpověď záleží na zodpovězení otázky, zda se se jen přetahuje o stejné voliče s podobnými stranami, které náleží do rodiny českého „lepenismu“, anebo může brát i odjinud.

Zatím se zdá, že nový rezervoár nenašel. Když se totiž podíváme na voličské preference od roku 1989, je zřejmé, že strany, které byly nejúspěšnější s antisystémovým poselstvím, kořeněným konzervativním nacionalismem i populismem, si mezi sebou už třicet let dělí zhruba patnáct až dvacet procent voličů.

V první polovině 90. let to byli Sládkovi republikáni a Komunistická strana Čech a Moravy, jež po propadu sládkovců pak na poměrně dlouhou dobu této části politického spektra dominovala. Svým způsobem přitom hrála v českém politickém systému „sanitární“ roli, protože tím, že měla takříkajíc svoje jisté v podobě účasti v Poslanecké sněmovně, přitahovala k sobě v hávu protestní antisystémové strany, do něhož se po roce 1989 „převlékla“, lidi nespokojené nejen s transformací, ale i s liberální demokracií a členstvím ČR v západních organizacích, jako je EU a NATO.

Tato její pozice se ovšem zásadně změnila s nástupem hnutí Úsvit Tomia Okamury, které se stalo politickým domovem pro lidi s ještě radikálnějšími protievropskými a antiimigračními názory, než jaké reprezentovala KSČM. Ve volbách v roce2013 Úsvit získal téměř 7 procent hlasů, zatímco KSČM více než 11 procent hlasů. Dohromady měly tyto strany tedy zhruba 18 procent hlasů.

Když byl Okamura z Úsvitu vytlačen, založil Stranu přímé demokracie, v podstatě se stejným programem jako Úsvit, která ve volbách v roce získala více než 10 procent hlasů, zatímco podpora KSČM klesla na zhruba 7 procent. Obě strany tedy opět měly dohromady asi 18 procent hlasů.

Ačkoliv podle různých průzkumů část voličů KSČM odešla po založení hnutí ANO Andreje Babiše od KSČM právě k ANO, obecně se zdá, že počet voličů s radikálními nacionalistickými, anti-evropskými, radikálně antiimigračními nebo antisystémovými názory zůstal celkově zhruba stejný. Je tedy možné, že k oběma stranám, zejména k SPD, přešli někteří voliči i z jiných stran.

Pro Trikolóru je tedy klíčová otázka, zda dokáže přilákat ve větším množství i jiné voliče, než ty podporující zatím komunisty a okamurovce. Ačkoliv někteří analytici upozorňovali, že Trikolóra může odlákat kvůli dřívějšímu spojení Klause seniora i Klause juniora s ODS i část voličů ODS, zatím se nezdá, že by větší množství voličů ODS k Trikolóře přeběhlo.

Spíše se skutečně přetahuje o voliče právě převážně s KSČM a SPD. V jediném nedávném průzkumu, podle kterého by se Trikolóra probojovala do PS, měla 6,5 procenta podpory, zatímco KSČM jen 5 procent a SPD 6,5 procenta. Což opět dává dohromady 18 procent, které si mezi sebe dříve dělily KSČM a SPD.

Zásadní otázkou je, co by se stalo, kdyby se zhroutila zhruba třicetiprocentní voličská báze Andreje Babiše, kupříkladu kvůli jeho odchodu z politiky nebo ekonomické krizi. Hnutí ANO má totiž několik tváří. Zůstává mu věrná už jen menšina původních voličů, kteří k němu přeběhli od pravicových hned na začátku, protože Babiš nabízel boj s korupcí a modernizaci. Ti by se zřejmě vrátili k občanským pravicovým stranám.

Důrazem na bezpečnost a boj s migrací k sobě ale Babiš zřejmě přilákal i některé voliče, kteří by za jiných okolností volili jednu ze tří stran českého „lepenismu“. Otázkou je, jak by si je tyto strany podělily.

Starší, spíše umírnění levicoví voliči, na které cílí dnes, a kteří tvoří většinu voličské báze ANO, by se spíše vraceli do svých dřívějších politických domovů, tedy do ČSSD a KSČM. K SPD a k Trikolóře by zamířili zřejmě jen ti, kteří by dokázali „překousnout“ jejich nálepku pravicovosti.

Skutečný úspěch Trikolóry tedy dost závisí na případném pádu hnutí ANO. Když tedy Klaus ml. ukazuje poměrnou vstřícnost Babišovi, nemá asi vysoké cíle. Zřejmě nyní jen doufá, že zejména od SPD a KSČM odláká počet voličů, který bude stačit na překročení pětiprocentní hranice, a tím, snad, i na koaliční spolupráci s ANO.

Novinky, 20.12.2019