Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Jaké budou důsledky konce spolupráce lidovců a STAN?

Jaké budou důsledky konce spolupráce lidovců a STAN?

Rozhodnutí hnutí Starostů a nezávislých, že nepřijme od lidovců nabídku kandidovat na jejich kandidátkách poté, co se lidovci rozhodli vypovědět formální koalici, může mít nemalé dopady na výsledek lidové strany v říjnových volbách a tím i na celkové rozložení politických sil po volbách.

Lidovci koalici vypověděli ze strachu, že ve světle průzkumů veřejného mínění nepřekoná potřebnou desetiprocentní hranici. To by nejen znamenalo, že oba subjekty budou chybět v příští Sněmovně, ale nahrálo by to významně zejména hnutí ANO Andreje Babiše, které coby pravděpodobný vítěz voleb by získalo při přerozdělování hlasů neúspěšné koalice ve prospěch subjektů, které se do Sněmovny dostaly, nejvíce jejích hlasů.  Koalice byla lidovci vypovězena i s vysvětlením, že její neúspěch by mohl přispět k vytvoření vlády jedné strany.

Bohužel konec koalice a následné ukončení spolupráce mezi lidovci a STAN může ohrozit i šance lidovců získat pět procent voličských hlasů, které potřebují jako samostatně kandidující strana. Důvodů je několik.

Kupříkladu, že v myslích nemalého počtu voličů vycouvání lidovců z riskantního koaličního projektu jen potvrdí stereotypy, že v lidové straně nakonec vždy zvítězí opatrnost a přízemnost nad odvahou. A že stejná sebestředná pružnost, která stála za vytvořením i následným zrušením koalice se STAN, se může projevit po volbách třeba ochotou lidovců spolupracovat s hnutím ANO, jehož většímu vítězství chtěli prý předejít.

Ponechme stranou, do jaké míry je odmítnutí prominentních pozic na lidoveckých kandidátkách rozumné ze strany Starostů v situaci, kdy průzkumy ukazují, že hnutí má pramalou šanci se dostat do Sněmovny samo. Pro lidovce je ovšem rozhodnutí STAN po očekáváních, které spolupráce obou subjektů vzbudila, potenciálně devastující.

Spolupráce s liberálnějším hnutím STAN totiž mohla překrýt některé rysy lidovců, které odpuzují liberálnější voliče. Mnozí z těchto voličů sice i nadále ocení, že lidová strana je spíše středové a sama o sobě snad nadále proevropské uskupení, ale po ukončení spolupráce s hnutím STAN budou mnohem silněji konfrontováni s konzervativními prvky lidovecké politiky, zejména pokud jde o rodinu, genderovou politiku a rovnost sexuálních menšin.

Naneštěstí pro lidovce posílí konec spolupráce se STAN reálně i opticky vliv bývalého kontroverzního předsedy strany a nyní hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, který reprezentuje svými postoji vše, co na lidovcích kritizují nejenom liberálové, ale co takříkajíc nemusejí ani méně tradiční lidovečtí voliči z velkých městských center v Čechách. A právě ztráta těchto voličů, obávajících se rostoucího vlivu Čunka a jeho křídla ve straně, může lidovcům ve volbách dost uškodit, pokud nebude naopak kompenzována nárůstem počtu moravských voličů, kteří stranu kvůli větší roli Čunka podpoří.

Nemá smysl hádat  výsledky voleb z křišťálové koule, ale pokud se lidovci do Sněmovny  i navzdory karambolu jejich spolupráce se Starosty dostanou, bude posílení pozice Čunka ve straně též znamenat otevřenější náruč vůči Babišovi, kterého Čunek vidí mnohem pozitivněji než současné vedení strany.

Shrneme-li, ukončení spolupráce lidovců s hnutím STAN, k němuž lidovci přispěli svým opatrnickým rozhodnutím nejít do koalice, vytváří nemalá rizika nová, o nichž možná lidovecké vedení úplně nepřemýšlelo, když koaliční spolupráci ukončilo. Rizika, která, naplní-li se černý scénář, mohou českou politiku za jistých okolností negativně ovlivnit na roky dopředu.

ČRo Plus, 26.7.2017