Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Je ODS skutečně na vzestupu?

Je ODS skutečně na vzestupu?

Vítězství Občanské demokratické strany v Praze a postup jedenácti jejích kandidátů do druhého kola senátních voleb, což je nejvíc ze všech stran, vypadají na první pohled jako probuzení naší kdysi nejmocnější pravicové strany z několikaletého spánku. Někteří analytici tvrdí, že si voliči jako alternativu k hnutí ANO definitivně vybrali z opozičních stran  právě ODS, která bude nyní už jen posilovat.

Jenže bližší pohled na volební výsledky zatím takový optimismus nepotvrzuje. Jak už si všimla některá média, napříč zemí posílila ODS ve srovnání s rokem 2014 jen o 69 mandátů, přičemž právě v roce 2014 jich ztratila ve srovnání s rokem 2010 skoro tři tisíce. Jinými slovy ODS zatím spíše stagnuje, a rozhodně se nepřibližuje  svým největším úspěchům.

Vítězství v Praze je pro ni bezesporu důležité. Jenže Praha je ve srovnání se zbytkem země politická anomálie. Navíc kdysi v ní ODS vyhrávala s podstatně větším náskokem. Podíváme-li se na trendy, ODS sice v Praze posílila oproti roku 2014 o zhruba 7 procent hlasů, na téměř 18 procent, jenže to je ještě pořád o tři procenta méně, než byl její výsledek v roce 2010, kdy skončila až druhá za TOP 09. Navíc piráti, kteří s ODS soutěží o pozici nejvlivnější opoziční strany na celostátní úrovni, posílili v Praze oproti roku 2014 o 12 procent hlasů.

Důležité také bude sledovat, jaký má ODS nyní koaliční potenciál, protože býval dosti nízký a ODS občas bránil ve zúročení volebních výsledků. I nyní se hned po volbách objevily náznaky, že subjekty, které se umístily v pražských volbách až za ODS, by  obešly jak ji, tak hnutí ANO. Lídři ODS možná udělali chybu, když už před volbami naznačovali, že by jim nevadila koalice s ANO.

Koaliční potenciál ODS bude hrát důležitou roli i ve druhém kole senátních voleb. V minulosti se v druhém kole proti ODS spojovali voliči všech ostatních stran. Nyní je situace, zdá se přeci je  o trochu lepší, protože politickým subjektem, proti němuž se ostatní budou především spojovat, je hnutí ANO.

ODS z toho může do jisté míry profitovat v těch obvodech, v nichž její kandidáti stojí právě proti kandidátům ANO. Jelikož v druhém kole zvítězí několik tradičně populárních politiků ODS, jako je Jaroslav Kubera, ODS může získat možná až osm senátorských křesel. To by z ní za určitých okolností mohlo učinit nejsilnější stranu v Senátu, a jeden z jejích politiků by se mohl stát předsedou Senátu.

Jenže jak víme z minulosti, úspěchy různých stran v senátních volbách ne vždy odrážejí míru skutečného vzestupu té které strany v celostátní politice. Vyprávět by mohli lidovci, kteří jsou v Senátu dlouhodobě velmi úspěšní, a  měli v osobě Petra Pitharta dlouho i svého předsedu Senátu. Přesto bude mít posílení ODS v Senátu nepochybně důležitou symbolickou rovinu.

S odpovědí na otázku, do jaké míry mírný vzestup ODS v obecních volbách a solidní úspěch v těch senátních značí novou dynamiku, tedy budeme muset počkat. Nezdá se totiž, že voliči v celostátním měřítku překonali svoji nechuť k tradičním stranám, a  z tohoto úhlu pohledu mají ještě pořád větší šance na růst popularity u voličů piráti, kteří v obecních volbách s ODS prohráli zejména kvůli své prozatím málo rozvinuté síti místních organizací.

Otázkou také je, do jaké míry je jistý vzestup ODS důsledkem pokračujícího posunu hnutí ANO do politických vod levice, spíše než výsledkem atraktivity programu ODS. Více autoritativní odpověď na tyto otázky než proběhlé obecní a  senátní volby nabídnou spíše až ty evropské na jaře příštího roku, a zejména pak ty krajské v roce 2020.

ČRo Plus, 8.10.2018