Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Je Trump nebezpečím pro americkou demokracii?

Je Trump nebezpečím pro americkou demokracii?

Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem převážil názor, že americká demokracie--se svým důmyslným systémem ústavních pojistek a nemalou setrvačností celého systému--Trumpa takříkajíc semele. To se do jisté míry vskutku stalo, když americké soudy blokovaly imigrační výnosy nového prezidenta, nebo když Trump neuspěl s některými svými iniciativami v Kongresu, v němž má většiny v obou komorách Republikánská strana, která ho do úřadu prezidenta oficiálně nominovala.

Jenže jsme zároveň svědky rostoucího počtu skandálů prezidenta a sílícího chaosu v Bílém domě, k nimž republikánské většiny v Kongresu zatím spíše mlčí. Když Trump odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho kvůli tomu, že se mu nezamlouvalo, že Comey pokračuje ve vyšetřování kontaktů lidí v okolí Trumpa s ruskými diplomaty během volební kampaně, někteří republikáni sice protestovali, byly ustaveny i vyšetřovací komise v obou komorách Kongresu, ale většina republikánů se proti Trumpovi nevzbouřila.

Představitelé Republikánské strany zřejmě usoudili, že jakkoliv je Trump kontroverzní a nevypočitatelný, může jim nakonec pomoci s prosazením některých jejich priorit. Otázkou je, do jaké míry tento názor změní nedávná prohra Bílého domu i republikánské většiny při snahách zrušit Obamovu zdravotní reformu. V podobě revolty některých čelných republikánů totiž ukázala, že zájmy Trumpa a strany, za níž kandidoval, se nemusejí v klíčových věcech překrývat.

Otázkou je, zda se jádro strany nakonec postaví spolu s demokraty některým krokům Trumpa, které mohou ohrozit samotnou americkou demokracii. Jak argumentoval ve svém nedávném komentáři v The New York Times harvardský profesor Yascha Mounk, Amerika je na cestě k rozsáhlé ústavní krizi, pokud se čelní republikáni včas neprobudí ze svých iluzí, že Trumpovi lze leccos prominout výměnou za naději, že jim spojenectví Bílého domu s Kongresem pomůže protlačit některé jejich legislativní návrhy. A pokud se mnozí republikánští zákonodárci nezbaví strachu, že by jim revolta proti Trumpovi ublížila u jeho skalních příznivců, na něž musejí spoléhat ve volbách.

Mounk upozorňuje, že stupňující se útoky Trumpa na speciálního vyšetřovatele Roberta Muellera, jakož i na ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, kterých by se chtěl zbavit stejně jako Comeyho, aby zastavil vyšetřování ruského vlivu na prezidentské volby, konstituují maření výkonu spravedlnosti a pohybují se na samotné hranici ústavnosti. Existují i náznaky, že  Trump zvažuje udělení milosti některým z vyšetřovaných spolupracovníků, včetně svých příbuzných, nebo dokonce sám sobě.

Podle Mounka chování Trumpa připomíná jednání dnešních diktátorů v některých zemích, kteří též začínali svoji politickou dráhu sliby, že zásadně změní zkorumpovaný systém a rozmetají dosavadní establishment. Jeho oponenti a většina médií se sice utěšují tím, že jeho chaotické vládnutí skončí prohrou nebo dokonce jeho odvoláním, jenže pokud se republikánská většina zavčas nepřidá k demokratům ve snahách zastavit pokusy prezidenta mařit vyšetřování ruského vlivu na jeho kampaň i prezidentství, jakož i jeho další excesy, octnou se USA na cestě k tomu, co Mounk nazývá „demokratická de-konsolidace“. Tedy na cestě k postupnému, zprvu nenápadnému, podemílání pilířů právního státu a demokratických procedur, které se časem stanou normou.

ČRo Plus, 3.8.2017