You are here: Home Members redaktor's Home Jmenování Stříže má klady i zápory

Jmenování Stříže má klady i zápory

Vláda schválila  na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové jmenování Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce, což vyvolalo kritiku ze strany opozice. Té se nelíbí ani Střížovo členství v komunistické straně před rokem 1989 ani skutečnost, že na konci osmdesátých let působil jako vojenský prokurátor.

Vláda by samozřejmě mohla přijít s jiným jménem, které by téměř 32 let po pádu bývalého režimu lépe symbolizovalo diskontinuitu s komunistickou érou, jenže by bylo naivní očekávat, že to pro ni bude důležitým kritériem, když v jejím čele stojí bývalý člen KSČ.

Navíc lze argumentovat, že konkrétně Stříž se v nových demokratických poměrech osvědčil--od roku 2011 dokonce pracoval deset let jako první náměstek nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který na konci června na svůj post rezignoval. Demokratický režim by měl být schopný odpouštět prohřešky z komunistické minulosti, pokud si je dotyční takříkajíc odpracovali.

Horší je, že sám Stříž nebyl schopný využít svého jmenování ke kritické reflexi své předlistopadové minulosti. Celou věc odbyl konstatováním, že na své tehdejší působení, během něhož posílal do vězení odpírače vojenské služby, sice není pyšný, ale „takové byly tehdy zákony“, a i vstup do komunistické strany byl normální věc. 

Tato poněkud bohorovná reflexe jeho vlastní povolnosti tváří v tvář tehdejším mocenským poměrům bohužel vyvolává jisté otázky ohledně toho, jak odolný bude vůči současné politické moci. Nastupuje totiž do funkce v době, kdy městské zastupitelství v Praze má v osobě dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha rozhodnout, zda pošle k soudu kauzu Čapí hnízdo, v níž figuruje jako hlavní postava samotný premiér Andrej Babiš.

Střížův předchůdce Pavel Zeman v roce 2019 zvrátil Šarochovo rozhodnutí  zastavit trestní stíhání Babiše v kauze Čapí hnízdo a nařídil její došetření. Policie nedávno případ znovu uzavřela s doporučením Babiše obžalovat. Prvním testem Stříže tedy bude, jak zareaguje, pokud Šaroch znovu trestní stíhání zastaví.

Když Babiš návrh Benešové na jmenování Stříže neprodleně nepředložil ke schválení vládě, experti a komentátoři spekulovali, že možná chce až do nástupu příští vlády ponechat Stříže jen v roli  úřadujícího nejvyššího státního zástupce, protože v ní by nemohl případně rozhodnutí Šarocha zvrátit. Babiš se ovšem se Střížem sešel, a následně se rozhodl jeho jmenování podpořit.

Dokonce sám na jednání vlády o této věci hlasoval, což vyvolalo kritiku dalšího možného konfliktu zájmů premiéra v situaci, kdy právě Stříž může brzy rozhodovat o jeho kauze. Obsah jednání mezi Babišem a Střížem není znám, což samo o sobě bohužel živí spekulace ohledně toho, proč Babiš změnil názor.

Přesto všechno je možné argumentovat, že ačkoliv Stříž není ideální volbou na post nejvyššího státního zástupce, je dobrým kompromisem. Nejenže představuje kontinuitu s působením Pavla Zemana, ale také podle zpráv v médiích nebyl první volbou Hradu.  Skutečnost že Benešová, která je považována za ministryni Hradu ve vládě, i spojenec Miloše Zemana Andrej Babiš, raději nakonec sáhli po Střížovi, má tedy jistou vypovídací hodnotu.

Jmenování Stříže navíc není v současné právní úpravě něčím, co je nezměnitelné. Vláda může nejvyššího státního zástupce odvolat bez udání důvodu, a pokud  by po říjnových volbách vládu vedla současná opozice, jistě se ke jmenování Stříže vrátí jako k jedné ze svých priorit.

ČRo Plus, 15.8.2021