Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Klaus komunistům vyhovuje

Klaus komunistům vyhovuje

Komunisté se nemohou rozhodnout, koho podpoří v prezidentské volbě. Někteří komunističtí poslanci tvrdí, že Klaus zklamal svou podporou pro americký radar a reformu veřejných financí. Mnozí prý ale Klause obdivují.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová dokonce přiznala, že Klause volila  už v roce 2003. Jistě nebyla sama, ač prezidentovi spolupracovníci opakovaně tvrdí, že Klaus nebyl zvolen s pomocí komunistů. Na jaře 2008 bude s pomocí KSČM zvolen znovu. Pro podstatnou část KSČM je totiž nejlepším kandidátem.

 

V domácí politice není pro KSČM coby typickou protestní stranu důležité, jaké má prezident postoje k reformám, ale to, že polarizuje politickou scénu, včetně situace ve vlastní straně. Kdyby byl společnými silami sociálních demokratů, zelených, lidovců a KSČM zvolen někdo jiný než Klaus, rozostřila by se současná pravo-levá polarizace, která tlačí ČSSD a KSČM do jednoho tábora. Mohl by to být začátek užší spolupráce ČSSD, SZ a KDU-ČSL, v níž by pro KSČM zase nebylo místo.

 

Zpackané reformy současné koalice navíc začínají komunistům zvedat preference. Pokud by KSČM a ČSSD měly společně v příštích volbách většinu, je s Klausem na Hradě šance KSČM na to, že konečně vznikne vláda s její přímou nebo nepřímou podporou mnohem větší, než kdyby byl na Hradě prezident, který je viděn jako svorník mezi ČSSD a středovými stranami.

 

Klaus je ovšem pro komunisty důležitý hlavně v zahraniční politice. Jeho postoje vůči Evropské unii jsou stejně odmítavé jako postoje KSČM, přičemž je lhostejné, že KSČM vidí EU jako výraz globální ho kapitalismu, zatímco Klaus jako výraz byrokratického socialismu. Extrémní postoje si v konečném součtu navzájem konvenují.

 

Současná KSČM je stejně jako Klaus účelově nacionalistická a ví, že se s prezidentem shodne, i pokud jde o mnohé další zahraničně-politické priority. Klausovi je protivný boj za „lidská práva“, byl proti americké invazi v Iráku i proti intervenci NATO v bývalé Jugoslávii. Stejně jako KSČM se jen málokdy liší od linie Putinova Ruska, k němuž má dobrý vztah.

 

Ani americký radar není ostatně Klausovi nijak blízký. Prezident ho podpořil, protože potřebuje slušné vztahy s USA, jenže postupně přidává různá „ale“--včetně toho, že nevylučuje referendum. Analytici KSČM si jistě všimli, že někteří prezidentovi poradci a spolupracovníci proti radaru razantně vystupují.

 

Pro KSČM je prostě Klaus za současných podmínek „jejím“ přirozeným kandidátem. Dokonce mnohem více, než je třeba kandidátem části lidovců, kteří zdůrazňují Klausovu údajnou profesionalitu, ale názorově k němu mají daleko. I proto bude Klaus opět zvolen.

 

Právo, 11.10.2007