Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Kolik je Václavů Klausů?

Kolik je Václavů Klausů?

Odcházející prezident Václav Klaus se nedávno v rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy ostře pustil do svého předchůdce Václava Havla. Řekl, že Havel prosazoval modernistické boření lidského řádu, což byla podle Klause ozvěna francouzského jakobínství. Havel byl prý také extrémní levičák a byl mu vlastní výbojný zahraničněpolitický intervencionismus.

Když byl Klaus několik dní po tomto rozhovoru tázán, zda svá slova myslel vážně, řekl, že je ve svých názorech na Havla dlouhodobě konzistentní. I zběžný pohled do dostupných databází s vyjádřeními politika, který používá jméno Václav Klaus, ovšem ukazují, že konzistentní ve svých názorech jsou dva různí Klausové. 

Jak si jinak vysvětlit, že to, co řekl na adresu Havla jistý prezident Václav Klaus na jeho pohřbu v prosinci 2011, se nápadně liší od toho, co údajně tentýž politik řekl ve výše jmenovaném polském periodiku?

Například: „Sešli jsme se, abychom si připomněli život a dílo státníka, který byl natolik světově uznávanou osobností, že se stal symbolem boje za demokracii a lidská práva. Člověka, který se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě,…člověka statečného, člověka pevných názorů a životních postojů, které odvážně a vytrvale prosazoval, člověka, který se za své názory nebál nést i osobní oběti. Významnou roli sehrál i svými konkrétními kroky, ve kterých vědomě a rozhodně podpořil ty z nás, kteří v roce 1989 neviděli jen druhý rok 1968 a jen druhý pokus o socialismus s lidskou tváří….“

O několik měsíců později se politik, který vypadal jako Václav Klaus, objevil na vernisáži knihy prezidentského poradce Petra Hájka, s jejímiž závěry souhlasil. Hájek v ní Havla označil za „služebníka Satana“ a představitele „lži a nenávisti“.

Byl to asi tentýž Klaus, který už v lednu 2003 napsal, že Havel se často obracel proti trhu a parlamentní demokracii. 

Jakýsi jiný Klaus řekl o pár týdnů později ve svém kandidátském projevu před volbou prezidenta v roce 2003, že odcházejícímu prezidentovi Havlovi děkuje za všechny významné věci, které pro naši republiku učinil. Dodal, že v hodnocení Havlova odkazu bude převažovat znaménko plus. Pravděpodobně tentýž Klaus podepsal v březnu 2012 i tzv. lex Havel, který schválily obě komory parlamentu, a který stručně deklaruje, že se Havel zasloužil o demokracii a svobodu. 

Jelikož si lze jen těžko představit, že podepsat takový zákon mohl Klaus, který tvrdí, že Havel by jakobín a extrémní levičák, který se obracel proti parlamentní demokracii a pěstoval výbojný zahraniční intervencionismus, lze se domnívat, že se nám už řadu let zjevují dva Klausové. 

Pokud se někdy bude přijímat „lex Klaus“, bude zapotřebí zřejmě hned dvou takových zákonů, protože každý z těchto Klausů se zasloužil o něco úplně jiného a každý z nich si také něco úplně jiného zaslouží.

Pokud by oba Klausové, vyjadřující se s v obou případech s velkou konzistencí, byli ve skutečnosti osoba jen jedna, nezbývá než konstatovat, že na to je politologie krátká. Jde o problém spadající do oboru medicíny.