Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Komunisté jsou v Babišově pasti

Komunisté jsou v Babišově pasti

Je historickým paradoxem, že zatímco takzvané tradiční strany se po více než čtvrtstoletí marně snažily vymazat politickými prostředky komunistickou stranu z politické mapy České republiky, podaří se to nakonec možná šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Tedy politikovi, před jehož údajně antidemokratickými choutkami tradiční strany též varují, ale z poněkud jiných důvodů než v případě komunistů.

Analýzy volebních výsledků ukazují, že Babišovi se podařilo od voleb v roce 2013 přetáhnout do svého tábora nemalý počet komunistických voličů. Podpora pro KSČM se ve volbách v roce 2017 smrskla na polovinu, a strana se v posledních průzkumech potácí na hranici volitelnosti.

Zatímco moralizující antikomunismus, jakož i vzývání liberální demokracie, v podání tradičních stran na voliče KSČM příliš neúčinkovaly, Babišův příslib vlády silné ruky, opřený o morální relativismus ve vztahu k minulosti, a kombinovaný se sociální štědrostí vůči starší generaci, evidentně na voliče KSČM skvěle funguje.

Zdecimovaná KSČM se po volbách nakonec rozhodla, že hlavního strůjce svého politického úpadku podpoří v jeho snahách sestavit většinovou vládu. Neučinila tak rovnou při prvním Babišově pokusu o sestavení vlády, ale vyjádření lídrů strany nenechávala nikoho na pochybách, že komunisté chtějí využít skutečnosti, že tradiční strany odmítají jít s trestně stíhaným Babišem do vlády k tomu, aby si v druhém pokusu o sestavení vlády ukrojili po mnoha letech vynucené abstinence svůj krajíc z bochníku moci a  vlivu na chod země.

Jenže Babiš jim v posledních týdnech tento plán nijak neusnadňuje. K možným výtkám ze strany skalních komunistů (kteří po odchodu těch vlažnějších do Babišova tábora, ve straně začínají převažovat), že strana, která založila svoji identitu na obraně proletariátu, je nyní ochotná dláždit cestu k většinové vládě miliardáři, se přidaly i rozpaky nad Babišovou zahraničně-politickou orientací.

Ten se totiž evidentně rozhodl, že jistý nedostatek demokratické legitimity doma, jakož i negativní dopady svého trestního stíhání, se pokusí neutralizovat silným příklonem k Evropské unii a Severoatlantické alianci. Symbolicky svoji prozápadní orientaci stvrdil nejprve souhlasem s vyhoštěním tří ruských diplomatů z České republiky coby aktu solidarity s Velkou Británií, kde byl ruským nervovým plynem otráven bývalý ruský agent. A následně pak souhlasem s vydáním ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států.

Tradičně proruští a spíše protizápadní komunisté zuří, vyhrožují i stažením své podpory pro Babišovu druhou vládu, ale hrají se slabými kartami. Pokud by tak učinili, může zdecimovaná strana přijít o posty, které už získala kupříkladu v Poslanecké sněmovně, jakož i o posty v dozorčích radách státních podniků i dalších institucích, které je Babiš ochoten jejich mocenské věrchušce výměnou za podporu nabídnout.

Pokud by se KSČM nakonec odhodlala k radikálnímu gestu a Babišovu vstřícnost k USA, NATO a Evropské unii chtěla potrestat stažením podpory pro vládu, nedá se zaručit, že se k ní její voliči vrátí. Ba je dokonce možné, že v případných předčasných volbách strana ještě více ztratí a bude bojovat o holé parlamentní přežití, protože Babišova štědrost vůči důchodcům, kteří tvoří většinu komunistického členstva i elektorátu, může nakonec hrát ve volbách větší roli než ideologická dogmata.

KSČM je tedy v dokonalé pasti. Pokud bude pokračovat v podpoře Babiše, bude stále zřejmější, jak moc jde vůdcům strany především o to, aby si při pokračujícím úpadku strany zajistili nějaké prebendy. A pokud spolupráci s Babišem, kterého KSČM svoji ochotou podpořit jeho vládu legitimizovala, přeruší, nemá strana žádnou záruku, že se její voliči z ochranného náručí štědrého a silného vůdce, navíc bývalého komunisty, vrátí.

ČRo Plus, 4.4.2018