Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Krajina před volbami

Krajina před volbami

Rozpadem stojedničky bývalé koalice se nejen otevřely dveře k předčasným volbám, ale skoro okamžitě začala volební kampaň.

Víme už, jak se povede boj o pravicové voliče: TOP 09 bude tvrdit, že ODS je v rozkladu a ovládaná kmotry, jak hned po té, co se smířil s předčasnými volbami, opakoval jako kolovrátek do médií místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Co pro voliče může vymyslet zdecimovaná ODS, ví pánbůh. Kromě slibů o vnitřní obrodě a protievropské rétoriky, která může zabrat u části pravicových voličů, nemá vůči TOP 09 mnoho zbraní.

Zajímavější bude souboj na ose pravice-levice. V zájmu pravicových stran je odvést pozornost od jejich působení v minulé vládě, v zájmu levicových je zase pozornost udržet právě tam.  

ODS nepochybně povede útok na „prokurátorskou republiku“, které podle ní kryje záda jak prezident Miloš Zeman, tak levice obecně. Zemanův nešťastný výrok ve Sněmovně, jímž podmínil další postup při jmenování vlády výsledky vyšetřování z dílny vrchního státního zástupce Ivo Ištvána, poskytuje ODS v tomto směru munici. I případná nová, Ištvánem avizovaná „senzační“ odhalení bude chtít voličům prodat jako spiknutí proti sobě.

TOP 09 bude tvrdit, že jako jediná větší strana je zárukou parlamentního režimu u nás. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka sice v podobě předčasných voleb získal trochu manévrovacího prostoru, jenže před tím on i jeho spojenci kapitulovali před zemanovci v boji o podporu Rusnokovy vlády. TOP 09 bude tedy nepochybně, bohužel dost realisticky, zdůrazňovat, že kontrolu nad ČSSD už pevně převzal prezident Zeman.

Bude argumentovat, že máme co do činění se soubojem mezi více míně sjednocenou zemanovskou levicí, což znamená hrozbu autoritářství, a TOP 09 coby poslední bašty parlamentarismu. Není to taktika hloupá, která sice nemusí nahnat voliče přímo TOP 09, ale může je ubrat levici.

Na levici je nyní totiž ne úplně zanedbatelná skupina nekomunistických voličů, která bude zvažovat, zda podpořit ve volbách ČSSD, hrozí-li, že tím hlasují de facto pro Zemana, který s pomocí možná až ústavní většiny pozemanštělé ČSSD, KSČM a SPOZ může konečně plně realizovat svoje autoritářské choutky.

Tato skupina voličů bude asi hledat útočiště u menších čitelných stran, jako jsou KDU-ČSL. Voliči zklamaní velkými stranami obecně by naopak asi raději dali šanci novým subjektům, jenže ty jsou v předčasných volbách znevýhodněny nedostatkem času na kampaň i nedůvěrou voličů. A jak už víme z příkladu Věcí veřejných, jsou i rizikem, že do politiky znovu proniknou nevypočitatelné podnikatelské strany.

Levice bude nepochybně zdůrazňovat katastrofální vládnutí pravicové koalice. Jenže pokud zejména ČSSD nechce  ztratit hlasy těch levicových voličů, kteří jsou vystrašení Zemanem, bude muset vymyslet, jak takové voliče uklidnit. Kupříkladu je ujistit, že v ČSSD je „předseda“ a „představitel“ strany stále totéž, a  že i když se Bohuslav Sobotka nakonec stane premiérem, nebude jen loutkou haškovců a zemanovců.

 

Potíž je v tom, že Zeman i jeho spojenci v SPOZ a ČSSD autonomního Sobotku v čele chtít nebudou. Předvolební souboj se tedy chtě nechtě povede i uvnitř ČSSD, jakkoliv se strana bude tvářit jako jednotná.  A to ČSSD nemusí v konečném součtu prospět, i kdyby stokrát proklamovala „nový začátek“.

Právo, 9.8.2013