Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Které soudy o útocích v Paříži jsou nejnesmyslnější

Které soudy o útocích v Paříži jsou nejnesmyslnější

Když dojde k masakru, jaký způsobili teroristé v Paříži, sleduji raději nejen kvůli kvalitě informací a analýz, ale i z důvodů jakési mentální hygieny povětšinou jen zahraniční média. Přesto nelze některým vyjádřením z domácí scény zcela uniknout a nelze je ani nechat zcela bez povšimnutí.

Patří k nim kupříkladu velkohubé výzvy předních politiků, že je třeba okamžitě uzavřít evropské hranice a vybudovat z Evropy jakousi pevnost, jak požaduje Andrej Babiš. Nebo vybudovat „opevněnou Evropu“, jak požaduje prezident Miloš Zeman.

Což o to, o potřebě lepší kontroly vnějších hranic se ve světle uprchlické krize mluví už nějakou dobu a EU se snaží tuto kontrolu zlepšit. Ale nejde to rychle. A to především proto, že značnou část hranic EU tvoří Středozemní moře. Jak se asi dají takové hranice okamžitě neprodyšně uzavřít? Možná nám to vysvětlí prezidentův mluvčí Ovčáček, který dokáže „vysvětlit“ všechno.

Podstatnější je, že ve volání českých politiků po okamžitém opevnění evropských hranic je zabudována premisa, že se tak ztíží cesta teroristů do Evropy. Jenže řada teroristů, ukazuje se, jsou evropští občané. Islámský stát jistě může některé poslat do Evropy na vratkých kocábkách spolu s uprchlíky a riskovat, že se nákladně vycvičení teroristé utopí, ale zdravý rozum napovídá, že ani okamžité uzavření evropských hranic riziko terorismu nijak nesníží.

Je také záhadou, proč čeští politici a někteří komentátoři nemohou počkat se soudy o identitě teroristů na francouzské vyšetřovatele. Nemělo by jim být nápadné, že se u zabitého teroristy najde pas? Proč by si ho do sebevražedného útoku bral, pokud to není především proto, že je falešný, a má tudíž zamést stopy?

Směšný je také jakýsi téměř podmíněný reflex západního (sebe)mrskačství v části levice vysvětlovat útoky, ještě před jejich vyšetřením, americkým a západním chováním vůbec, jak nám to předvedl v rozhlasovém vysílání kupříkladu komunistický europoslanec Ransdorf. Anebo, jak nám to předvádějí někteří postkomunističtí levicoví „experti“, kteří dávají různé minulé teroristické akce do souvislosti s tím či oním zásahem západních zemí na Středním východě.

Což o to, západní ozbrojené intervence se moc nepovedly, ale odkud proboha vědí, že by k teroristickým útokům nedocházelo i bez jakéhokoliv „vměšování“ Západu na Středním východě? (Navíc, jak by se takové „nevměšování“ dalo v dnešním globalizovaném světě zařídit?) A jaká by byla přípustná míra takového vměšování, aby potenciální teroristy neprovokovala? Nikomu, kdo nabízí hlubokomyslné teorie o západních nepromyšlených akcích a teroristických činech coby pouhých reakcích ublížených, evidentně nevadí, že velké teroristické útoky se konaly už před tím, než USA a spojenci intervenovali kupříkladu v Iráku nebo Libyi.

V podobném duchu se nesou výzvy, že raději než vyhlašovat teroristům válku bychom se měli pokusit nepřátelé pochopit. Generál Andor Šándor kupříkladu prohlásil, že válka proti terorismu je nesmysl. Musíme prý řešit, proč nás muslimové nenávidí.

To je pozoruhodná logika. Už proto, že terorismus nepáchají obyčejní muslimové, ale fanatici, kteří nyní dokonce vyhlásili v části Sýrie a Iráku vlastní „stát“. I kdybychom pochopili, proč nás nenávidí, k čemu by nám to bylo? Měly Spojené státy před vstupem do 2. světové války nejprve důsledně analyzovat, proč je Japonsko a Německo nenávidí, a podle toho se zařídit? Anebo bylo naopak správné, když se rozhodly, že útok na Pearl Harbor je dostatečný důvod k vyhlášení války Japonsku, a konkrétní důvody, ať si Japonsko strčí do kapsy?

To samé platí o mudrování, že válka s terorismem není to správné řešení. Slyšíme mnoho slov o tom, že válka není v boji s nestátním nepřítelem ten správný pojem, a že takovou válku nemůžeme vyhrát. Navíc by prý západní akce pobouřila islámské země, ačkoliv ony samy proti zdrojům terorismu v jejich regionu skoro nic nedělají.

Jak vojenské akci proti hlavním zdrojům terorismu budeme říkat, je ale úplně vedlejší. Jisté je, že je zcela na místě. Jádro Islámského státu operuje na specifickém území, a se svými 30 tisíci bojovníky se vysmívá celé západní civilizaci, která utrácí stovky miliard na zbrojení a výcvik svých armád. K čemu je máme?

Dobytí přinejmenším těch částí Sýrie a Iráku, odkud IS organizuje odporné a zbabělé teroristické útoky, by dobře zorganizované západní armádě trvalo pár dnů. Že by se část fundamentalistů kamsi rozprchla? Určitě ano. Pak je třeba být důsledný. Zjistíme-li, že se přesunuli jinam, musí stát, na jehož území se nacházejí, vědět, že Západ zaútočí i tam. Včetně třeba částí Pákistánu, odkud dnes operuje Talibán.

Že by to bylo drahé? Ano, bylo. Ale kupříkladu by se tak vyřešila i podstatná část uprchlické krize, protože lidé prchají ze Sýrie proto, že ztratili naději, že se kdy budou moci vrátit domů. Navíc nerozhodnost a bolestínské utěšování se, že se vše snad tentokrát už zvládne lepšími výzvědnými operacemi, atd., bude ve svých důsledcích ještě dražší. Protože v sázce je kupříkladu nyní už i samotná existence EU.

Zároveň je ale třeba důsledně oddělovat obyčejné muslimy a uprchlíky (z nichž mnozí prchají právě před IS) od fanatiků. A zvyknout si na to, že i když zničíme teroristickou infrastrukturu na Středním východě, ojedinělé akce fanatiků, kteří už jsou v Evropě, hned tak nepřestanou.

Pokud se máme snažit něco opravdu pochopit, pak je to odpověď na otázku, zda k proměně mladíka, který je občanem západní země, v teroristu přispívá skutečně cosi, co je prý inherentně zabudováno v islámu (jak také hned začali tvrdit někteří naší „experti“) anebo sociální vyloučení. 

Aktualne.cz, 16.11.2015