Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Kvóty očima Bruselu

Kvóty očima Bruselu

Ve zdejším téměř sborovém odsuzování údajné nestoudnosti Evropské komise za to, že chce zahájit řízení s těmi členskými zeměmi, které zatím nepřijaly podle kvót odsouhlasených Evropskou radou v roce 2015 žádné nebo téměř žádné uprchlíky, je účelné nabídnout i pohled z „druhé strany“.

Neměli bychom ztrácet ze zřetele zejména dvě věci. Za prvé, kvóty byly jako gesto solidarity se zeměmi nejvíce postiženými přílivem migrantů řádně odhlasovány Evropskou radou, a staly se tak evropským právem. Ohánět se tím, že ČR hlasovala proti, je irelevantní.

Smysluplnější je žaloba Slovenska a Maďarska, které tvrdí, že rozhodnutí nemělo být přijato kvalifikovanou většinou na zasedání ministrů vnitra, ale mělo být odhlasováno jednomyslně na summitu premiérů a prezidentů. Tak či onak, rozhodnutí o kvótách platí přinejmenším do doby, než by ho případně zrušil Evropský soudní dvůr nebo odhlasovala jeho konec samotná EU.

Argument zemí Visegrádu, že kvóty nedávají smysl, může být pravdivý, ale v otázce respektu pro platné právo je „mimoběžný“. Zákon, ať už domácí či evropský, k němuž můžeme mít třeba i smysluplné výhrady, se má dodržovat. Když se nedodržuje, přijde sankce.

Což nás přivádí k druhému aspektu celé věci. EK je společným orgánem všech členských zemí, tedy i ČR. A i naše země si ji tedy „vydržuje“ mimo jiné proto, aby dohlížela na respektování evropského práva.

Naše vláda ale nyní oficiálně odhlasovala, že ČR nebude podle kvót uprchlíky přijímat. Odmítá tak otevřeně dodržovat jeden z evropských „zákonů“. Proč se tedy naši politici durdí, že s námi EK zahájí řízení, na jehož konci může být žaloba u Evropského soudního dvora a následně rozsudek, že máme platit vysoké pokuty?

Oprávněné námitky lze mít samozřejmě ke kritériím, podle nichž EK postupuje, protože uprchlické kvóty neplní stoprocentně žádná členská země. V Bruselu sice namítnou, že nepotrestané země kvóty a priori neodmítají a jakž takž se snaží, ale i tak by se dal případný trest ze strany EK vůči jen několika zemím napadnout, možná i soudně, jako výraz nepřijatelné arbitrárnosti.

Jenže v případě postupu, který v předvolebním zápalu přijala naše vláda, EK prostě musí jednat. A my, i kdybychom měli stokrát pravdu, pokud jde o smysluplnost kvót, bychom se neměli divit, že tak činí. Kdyby přihlížela se založenýma ruka, sama by se dopustila porušení evropského práva.

Právo, 14.6.2017