Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Langerovo schengenské chucpe

Langerovo schengenské chucpe

V souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru se v těchto dnech nelze vyhnout při čtení denního tisku a sledování televizí obrázkům zářícího ministra vnitra Ivana Langera, který tu přeřezává hraniční závoru s nějakým ze svých ministerských protějšků ze sousedních států, tu si potřásá s jiným ministrem rukou a vzájemně si gratulují k „historickému okamžiku“.

 

Vstup České republiky a dalších nových členských zemí Evropské unie do společného prostoru, v němž nejsou hraniční kontroly, historickým okamžikem prvního řádu vskutku je. Politici takovým událostem rádi propůjčují svou tvář.

Langerovi nelze upřít zásluhy za to, že poslední fázi příprav na vstup do schengenského prostoru poměrně dobře v roli ministra „zúřadoval“, jakkoliv si přitom zároveň snažil přisvojovat i zásluhy za práci, kterou na přípravě tohoto projektu odvedli jeho sociálně demokratičtí předchůdci.

Rozpakům se nelze v jeho případe vyhnout z jiného důvodu.

Náš vstup do Schengenu je totiž  výsledkem našeho členství v EU, k níž se Česká republika připojila v roce 2004. Tomuto vstupu předcházelo referendum ve dnech 13. a 14. června 2003, v němž 78  procent občanů hlasovalo pro vstup.

Ivan Langer, tehdy místopředseda Poslanecké sněmovny, řekl Lidovým novinám ze dne 31.5.2003, že „v nadcházejícím referendu hlasem vstup České republiky do Evropské unie svým hlasem nepodpoří. "Já jsem při tom rozhodování opravdu dlouho přemýšlel. A říkám, že za přispění mého hlasu to nebude," odpověděl Langer na dotaz listu, zda bude v referendu hlasovat "pro". Rozhodl se tak navzdory skutečnosti, že jeho nepříliš eurooptimistická Občanská demokratická strana nakonec „realisticky“ doporučila voličům, aby v referendu hlasovali pro vstup země do unie.

Každý z nás má samozřejmě právo na změnu svých názorů. Stal se i z Ivana Langera příznivec EU? Mohl by nám prozradit, zda by v referendu o vstupu do EU nyní hlasoval jinak a pokud ano, proč? Na první pohled vše nasvědčuje, že ano. Jak jinak si totiž jeho současné nadšení ze vstupu do Schengenu vysvětlit?

Langerovo vysvětlení by bylo dobré nejen proto, že by občané měli vědět, zda je při oslavách vstupu do Schengenu zastupuje politik, který věří nebo nevěří v základní ideu toho, na čem si—vzhledem k popularitě našeho vstupu do Schengenu—snaží vylepšovat svou politickou reputaci. Ukázalo by se též, kde stojí ve vztahu k čestnému předsedovi ODS a prezidentovi země Václavu Klausovi.

Ten v době referenda o vstupu do EU odmítl říci, jak hlasoval. Byl tedy diplomatičtější, a v oficiální rovině vlastně méně protievropský než Langer. K EU má nadále kritický postoj, Schengen se mu nezamlouvá. Nedávno prohlásil, že ty tři minuty, které lidé stráví na hraničních přechodech, aby ukázali svůj pas, by neměly být pro nikoho problém.

Když pomineme skutečnost, že Klaus za posledních 18 let jezdí po světě jen s diplomatickým pasem a na žádném hraničním přechodu se coby vysoký ústavní činitel nemusel podrobit hraniční kontrole nejspíš ani minutu (takže káže vodu, ale pije víno), lze mu přinejmenším v teoretické rovině přiznat právo na názor, že hranice a hraniční kontroly jsou symbolem státní suverenity.

Vstup do schengenského prostoru proto neoslavoval. Neudělal žádné prohlášení, nejel si na žádný hraniční přechod třást rukama se svými protějšky nebo přeřezávat závory. S jeho postojem lze nesouhlasit, ale nikdo mu nemůže upřít konzistentní postoje v této otázce.

A co Ivan Langer? Dokud nám nevysvětlí, jakým vývojem ve vztahu k EU v posledních letech prošel, musíme bohužel jeho chování ve velké „historické chvíli“ považovat za chucpe. Což je pěkný židovský výraz pro drzé, výsměšně či opovážlivé chování.

Zvřejněno též na http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/