Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Majetková přiznání na tenkém ledě

Majetková přiznání na tenkém ledě

Jakkoliv by si asi většina společnosti přála, aby se státu podařilo zabavit majetek nejrůznějším podezřelým zbohatlíkům, bude to velmi složité. Už proto, že v současné Evropské unii může sloužit jako jistá inspirace jen Slovensko, kde zákon o prokazování původu majetku platí od začátku roku 2011. A tam se zákon ukázal být v podstatě neúčinný.

V některých evropských zemích se platí daň z bohatství. Z členských států EU je tomu v současnosti tak jen ve Francii, mezi nečleny jsou to Norsko a Švýcarsko. Jenže ačkoliv je s touto daní spojeno prokazování výše majetku, tedy majetkové přiznání, je to něco jiného než prokazování původu majetku.

Na Slovensku platí, že kdokoliv má podezření, že jiný člověk se dostal k majetku nelegální cestou, může to oznámit finanční policii. Iniciovat řízení mohou i samy státní instituce. Podezřelý, proti kterému bylo zahájeno řízení, pak musí před soudem prokázat, že majetek získal legálně. Pokud je rozdíl mezi prokazatelnými příjmy a skutečným majetkem dotyčného větší než 1500násobek minimální mzdy, soud může rozhodnout o propadnutí tohoto rozdílu ve prospěch státu. Během dvou prvních let platnosti zákona nedošlo ani k jedné konfiskaci, ačkoliv udání byly desítky.

Jako mnohem účinnější se ukázala činnost tzv. daňové Kobry, což je speciální tým na odhalování daňových úniků, který společně ustavily orgány činné v trestním řízení a finanční správa. Slovenská Kobra odhalila úniky ve výši desítek miliónů eur. Nedávné oznámení české vlády, že zřizuje obdobu Kobry i u nás je tedy smysluplné.

Že zákon o prokazování majetku u nás ještě čeká mnoho úskalí, ostatně otevřeně přiznala v rozhovoru pro tento deník i náměstkyně ministra financí Simona Hornochová (Právo,  23.4.2004).  

V koalici panuje spor už o to, zda postihovat spíše osoby, které původ majetku nemohou prokázat, nebo přímo neprokázaný majetek.Není také jasné, zda takový majetek  pouze zdanit nebo přímo zabavovat.  Navíc už dnes je možné zabavovat majetek získaný z prokázané trestné činnosti.

Speciální daň uvalená na neprokázaný majetek by v podstatě zlegalizovala to, co by vlastníkovi z neprokázaného majetku zůstalo. Zabavování neprokázaného majetku by zase zcela jistě narazilo na ústavní úskalí. Problematické mohou být zejména návrhy přenést důkazní břemeno na nařčené osoby—a to dokonce a i za předpokladu, že obvinění by vzešlo od finančního úřadu, jak předpokládá jeden ze zvažovaných návrhů.

Je tedy třeba najít řešení, na němž bude nejen široká shoda odborníků i politiků, ale které nebude vystaveno riziku, že ho zruší Ústavní soud.  Problematických bodů je přitom mnoho: od nepřípustných zásahů do soukromí, po možné porušení vlastnických práv, až k porušení presumpce nevinny či nepřípustnosti retroaktivity.

Politici tvrdí, že nějaký zákon postihují lidi s podezřele nabytými majetky chtějí přijmout už kvůli silné společenské objednávce. Jenže až hlavy politiků po důkladných debatách poněkud vychladnou, dá se spíše předpokládat, že raději než riskovat blamáž v podobě ústavně napadnutelného řešení, budeme se muset smířit s tím, že podezřelé majetky získané před lety jejich vlastníkům už nikdo nesebere. I proto, že už si většina z nich opatřila pro takové majetky „rodokmen“ nebo je převedla do zahraničí.

 Je dost pravděpodobné, že v nejlepším případě bude platit zákon postihující nějakým způsobem rozdíly mezi deklarovanými příjmy a majetkem za nějaké nepříliš dlouhé uplynulé období, k čemuž by možná stačila novela daňových zákonů.

Právo, 25.4.2014