Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Merkelová pracuje za Fica

Merkelová pracuje za Fica

Role zemí, které se střídají v předsednictví Evropské unie, poněkud poklesla po přijetí Lisabonské smlouvy. I tak by ale předsednická země měla hrát důležitou úlohu nejen v organizování summitů, ale také ve vyjednávání agendy EU.

Jenže série schůzek německé kancléřky Angely Merkelové s lídry ostatních členských zemí EU před zářijovým summitem v Bratislavě ukazuje, že Německo, a spolu s ním západ EU, tuto roli nechtějí nechat na Slovensku, které v současnosti předsedá EU.

Německo, podporované Francií, hrálo samozřejmě důležitou roli už během předchozích předsednictví, zejména během řecké finanční krize a po vypuknutí uprchlické krize. Ale i tak byli politici malého Lucemburska, které EU předsedalo v druhé polovině roku 2015, a Nizozemska, které unii předsedalo v první polovině letošního roku, o poznání viditelnější, než jsou zatím lídři Slovenska.

Důvodů pro aktivní roli Merkelové je řada, včetně sílícího volání na celém kontinentu po rozhodnějším vedení EU. Což je role, kterou jen těžko mohou hrát potřebnými kompetencemi nevybavený Brusel nebo lídři malých zemí.

V případě slovenského předsednictví se ale také zdají být důvodem postoje nejen Slovenska, ale i ostatních zemí Visegrádu, v uprchlické krizi, jakož i ne vždy solidární postoje se zbytkem EU v dalších krizových situacích.

Jinými slovy: roli, kterou na sebe před bratislavským summitem vzala Merkelová, by--i po předchozích konzultacích s velkými evropskými zeměmi--jen těžko mohl hrát slovenský premiér Robert Fico. Slovensko a zbytek Visegrádu jsou prostě navzdory ujišťování našich politiků o rostoucí roli Visegrádu se svými postoji i problémy s liberální demokracií na okraji evropského dění.

Merkelová sice při nedávném setkání s lídry Visegrádu ve Varšavě (a před tím i při návštěvě Prahy) vyslechla stanoviska visegrádských zemí k migrační krizi, ale po návratu do Berlína zopakovala, že se na řešení krize, včetně přijímání migrantů, musejí podílet solidárně všechny země EU. Což bylo odmítnutí visegrádských postojů.

I to naznačuje, proč EU nyní jen těžko může objíždět Fico, a proč Merkelová vzala věci do vlastních rukou. V našem regionu to jistě může budit odpor, ale možná by nebylo od věci se také „konstruktivně“ zamyset, proč má evropský Západ k našemu regionu zjevnou nedůvěru.

Právo, 31.8.2016