Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Minischengen versus Visegrád

Minischengen versus Visegrád

Summit premiérů zemí Visegrádu měl dva zásadní výstupy. Za prvé premiéři zásadně odmítají úvahy o zmenšení Schengenu na země severního křídla EU a naopak žádají efektivní ochranu vnějších hranic současného Schengenu. Čtyřka dokonce oficiálně oznámila plány na vytvoření koalice Přátel Schengenu. Potvrdila ale také, že nadále jednotně odmítá přerozdělování uprchlíků na základě kvót.

S návrhy na vytvoření „minischengenu“ přišli v minulých dnech nizozemští politici, jejichž země bude předsedat EU v první polovině příštího roku. Podle jejich představ by „minischengen“ měl zahrnovat Německo, Rakousko a země Beneluxu, ale nevylučují, že by se mohly přidat další země.

Nizozemský ministr zahraničí Jeoren Dijsselbloem ale také naznačil, které země by v „minischengenu“ být neměly. Jsou to „státy kterým chybí solidarita a politická vůle rozložit zátěž, která plyne z migrační krize.“ Jeho prst evidentně míří na země Visegrádu.

Dva hlavní závěry visegrádského summitu—„ne“ zmenšení Schengenu a „ne“ vetší ochotě dělit se se zbytkem EU o uprchlíky--jsou tudíž ve vzájemném rozporu. Tlumí ho jen volání po vytvoření efektivní ostrahy vnějších hranic EU, protože za úvahami pro vytvoření „minischengenu“ je též skutečnost, že země jižního křídla EU neplní své schengenské závazky, když uprchlíky chaoticky posílají dál do severských zemí EU.

Vytvoření „minischengenu“ by umožnilo jeho členům, aby si vybírali, které uprchlíky pustí z vlny mířící z jihu EU za své hranice. V pozadí je „sobecký“ předpoklad, že by se až k hranicím nového Scghengenu už příliš uprchlíků nedostávalo, protože ostatní země by byly nuceny obnovit své národní hranice.   Minischengen by se tak mohl soustředit na organizovaný „dovoz“ uprchlíků přímo z uprchlických táborů v Turecku, které takovou pomoc žádá jako jednu z podmínek pro to, aby zastavilo neorganizovaný exodus uprchlíků ze svých břehů do EU.

Vyhoštění“ zemí Visegrádu za hranice menšího Schengenu by mělo pro náš región závažné ekonomické a bezpečnostní dopady. Není proto jasné, proč politici a komentátoři v těchto zemích s  uspokojením kvitují slova předsedy Evropské rady Donalda Tuska, že se rozpadá většinová shoda v EU na rozdělování uprchlíků podlé kvót. Pokud tomu tak je, bude to jen další argument pro vytvoření „minischengenu“.

Právo, 5.12.2015