Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Mohou nacionalističtí populisté spolupracovat?

Mohou nacionalističtí populisté spolupracovat?

V německém Koblenci se bude konat summit lídrů evropských pravicově populistických stran, z nichž většinu sdružuje frakce Evropa národů a svobody (ENF) v Evropském parlamentu. Setkání budí značný rozruch zejména v Německu a Francii.

Vedle populistických lídrů  z menších zemí, jako je nizozemský Geert Wilders (Strana pro svobodu)  nebo italský Matteo Salvini (Liga severu) se ho totiž mají zúčastnit i šéfka francouzské Národní fronty Marine le Penová a šéfka Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová. Spekuluje se, zda toto setkání může být začátkem užší spolupráce mezi oběma stranami a ženami.

Má se prý především mluvit o vzájemné podpoře před důležitými letošními volbami ve Francii, v Nizozemsku a v Německu. Německá média ale hlásí, že část AfD Petryovou za plánovanou účast už teď kritizuje. Obávají se, že AfD, jejíž europoslanci ani nejsou s  výjimkou partnera Petryové Markuse Pretzella členy ENF, bude vnímána jako jakási obdoba Národní fronty, což by ji u jejích voličů mohlo poškodit.

Svým způsobem je ale dobře, že k tomuto setkání dochází. ENF o něm mluví jako o evropském anti-summitu, což přesně vystihuje, co tyto strany nyní spojuje. Naopak příliš nevíme, jak by Evropa vypadala, pokud by svého cíle dosáhly.

Ujišťují sice v obecné rovině, že posílené národní státy, zbavené „jha“ Bruselu,  by si samy poradily s výzvami globalizace, a jejich spolupráce by byla harmonická, jenže tvrdá obhajoba národních zájmů na úkor jiných se s takovou představou ne úplně slučuje.

Víme, že Le Penová a lídr britských nacionalistů Nigel Farage si vjeli do vlasů už před nějakou dobou. Dalo by se to odbýt tím, že to byl odraz tradiční francouzské a  britské rivality i jejich složitých povah.

Summit kontinentálních nacionalistů by mohl ukázat, zda šlo jen o výjimku. A zda mají v případě rozbourání  či výrazného oslabení EU nějaké představy, jak by suverénní národní státy spolupracovaly přinejmenším tak, abychom brzy nebyli zpět u předválečného modelu ostrých národních loktů.

Možná nás překvapí, ale spíš se lze obávat, že zatím žádnou vizi nemají. A že kdyby zmizel jejich společný nepřítel (EU), budou si hledat nové v podobě jiných národních států.

Právo, 16.1.2017