Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Může dojít k ústavnímu puči?

Může dojít k ústavnímu puči?

V poslední době se vyrojila celá řada temných předpovědí ohledně možného postupu tandemu Miloš Zeman a Andrej Babiš. Prezident naznačuje, že by kupříkladu mohl nechat Babiše dlouho vládnout bez důvěry. A ten přizvukuje, že vláda bez důvěry má mandát plně vládnout.

Krokům za hranou ústavy by teoreticky bylo sice možné čelit s použitím existujících ústavních procedur, kupříkladu ústavní žalobou na prezidenta. Jenže taková procedura je velmi těžkopádná. A navíc by ji Babiš mohl nejspíš zablokovat.

Prezidenta může žalovat třípětinovou většinou Senát, v němž je rozložení sil momentálně takové, že by se při vážném porušení ústavy prezidentem taková většina asi našla. Jenže senátní žalobu musí následně schválit třípětinovou většinou i Sněmovna, kterou může Babišovo ANO se svými 78 poslanci zablokovat, pokud si sežene podporu pouhých tří dalších poslanců.

Může se nám tedy jako bumerang vrátit opatrnictví zákonodárců, když před několika lety nastavili počty senátorů i poslanců potřebné pro spuštění ústavní žaloby na prezidenta tak vysoko, že je tento instrument téměř nepoužitelný. ÚS sice může také na základě ústavní stížnosti rozhodnout, že prezident má konat tak či onak (třeba bez zbytečného prodlení jmenovat nového premiéra v případě, že vláda toho předešlého nedostala důvěru), ale za nerespektování rozhodnutí ÚS lze prezidenta potrestat de facto zase jen ústavní žalobou. 

Slabinou ústavy v současné situaci je i to, že výkon většiny funkcí prezidenta přechází v případě prezidentovy neschopnosti vykonávat úřad nebo jeho skonu na předsedu vlády. Menší část pak na předsedu Sněmovny, což je post, který též připadl ANO. Lze si tak představit absurdní situaci, kdy funkci prezidenta de facto vykonává premiér bez důvěry, kterého není možné odvolat.

Když už jsme u možnosti, že by prezident nedokončil svůj mandát, naše ústava také řeší mlhavě, co by se stalo, kdyby bylo nutné v takové situaci vypsat prezidentské volby. Víme, že předseda Senátu tak učinit musí do deseti dnů, ale procedura pro uspořádání předčasných prezidentských voleb není plně uzpůsobena přímé volbě. Dává totiž velmi málo času kandidátům, kteří by se chtěli kvalifikovat tak, že nasbírají 50 tisíc požadovaných podpisů od občanů.

Nad tím vším by se dalo mávnout rukou jako nad scénáři, které jsou nepravděpodobné do té míry, že je stejně nebude třeba využít. Pokud by je ale třeba využít bylo, pak současná ústava nepochybně hraje do rukou tandemu Zeman-Babiš. Když  někteří opoziční politici varují před „nepřátelským převzetím země“, možná malují čerty na zeď, ale jisté je, že současná ústava by případný „ústavní puč“  příliš neztížila.

Právo, 13.12.2017