Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Na obzoru další střet s Evropskou unií

Na obzoru další střet s Evropskou unií

Jednu z prvních právních norem, které bude posuzovat Senát ve složení vzešlém z podzimních voleb, je novela zákona o státní službě. Ta už prošla Sněmovnou a má umožnit snadnější propouštění státních tajemníků a změkčit kritéria pro vstup do státní služby.

Vezmeme-li v úvahu, že už existující zákon je dosti benevolentní k různým formám zásahů politické moci do státní služby ve srovnání s tím, jaké jsou standardy ve většině členských zemí EU, rýsuje se střet s Evropskou komisí. Pokud novela bude schválena, je totiž jisté, že pozornosti EK neujde.

Nejen proto, že ta si snahy některých zemí přizpůsobovat zákony, jako jen o stíní službě, momentálním politickým potřebám bedlivě hlídá, ale i proto, že se zvedne vlna hlasitého odporu i u nás doma. Už teď protestují piráti i Odborový svaz státních orgánů a organizací. Dokonce i ze senátního klubu vládní ČSSD zní, že většina jeho senátorů novelu nepodpoří.

Důvody jsou nasnadě. Česká republika má ve vztahu k zákonu o státní službě problematickou historii. Zákon byl původně přijat v roce 2002 jako podmínka vstupu do EU, ale hned po vstupu jednotlivé vlády s pomocí parlamentních většin odkládaly deset let jeho účinnost. Nakonec začal platit od roku 2015, ale v pozměněné podobě, kterou lze ve vztahu k požadavkům EU nejlépe popsat rčením „vlk se nažral a koza zůstala celá.“

Onou kozou byla snaha českých politiků víceméně napříč politickým spektrem uchovat si na státní správu vliv. Nakonec tak nebylo zřízeno kupříkladu samostatné generální ředitelství státní správy, ale pouze pozice jakéhosi nejvyššího státního úředníka, který je zcela nesystémově náměstkem ministra vnitra. A vládě zůstaly některé nástroje, jak tlačit na odchod státních úředníků, čehož Babišova první vláda využila v míře větší než malé.

Pouze pozice státních tajemníků byly od politických tlaků dostatečně odstíněny, což Babišovi velmi vadilo. Jeho první vláda tak navrhla téměř okamžitě novelu, která by vyhazovy státních tajemníků usnadnila. Ta vytváří nový systém jejich hodnocení, který provádí ministři, a v němž je poměrně snadné na základě udělených „známek“ toho kterého státního tajemníka takříkajíc zlikvidovat.

EK to jen těžko bude tolerovat. Po sporech ČR s ní ohledně nové evropské směrnice o zbraních nebo migrační politiky se tak rýsuje další. Nemluvě o tom, že EK nyní také zkoumá, zda se Babiš coby člen vlády dostatečně oddělil od Agrofertu, který pobírá od EU nemalé dotace, a zda tedy není v konfliktu zájmů. Pokud dojde EK k závěru, že je, hrozí krácení dotací.

To nyní hrozí i kvůli novele zákona o státní službě. Stane-li se tak, budou se mnozí čeští politici zase jednou rozhořčovat nad tím, že EK strká nos do „našich věcí“. Co na tom, že už teď dobře vědí, jaká jsou pravidla evropské hry, a že se je snaží vědomě rozmělnit.

Právo, 15.11.2018