Nacházíte se zde: Úvod Members redaktor's Home Na tahu je prezident

Na tahu je prezident

Nejnovější nápad předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka, jak vyřešit povolební pat, zní: vláda Jiřího Paroubka podá demisi, načež prezident jmenuje menšinovou koaliční vládu ODS, lidovců a zelených. Tato vláda může mít časově omezený mandát, pokud by jí taková podmínka zajistila toleranci sociálních demokratů.

 

Nelze se zbavit dojmu, že Topolánek vůbec neposlouchá, co říkají jeho partneři, oponenti i ústavní experti. Jinak by mu nemohly uniknout tři důležité věci.

 

Za prvé: Paroubek už jasně řekl, že ČSSD vládu trojkoalice prostě nepodpoří. Pokud Topolánek chce takovou vládu za každou cenu, bude muset začít jednat s komunisty—kteroužto možnost už ostatně navrhnul hejtman západočeského kraje za ODS. Dobře. Ať tedy trojkoalice nabídne KSČM post předsedy Poslanecké sněmovny a možná pak nějaký poslanec za KSČM odejde při hlasování o důvěře vládě ze sněmovny. Alespoň bude úplně jasno, jak jsme na tom v české politice s principy. Vedení KSČM však takovou možnost v poslední době několikrát odmítlo.

 

Za druhé: Paroubek už před měsícem oznámil demisi své vlády--po hlasitých výzvách ODS, ať tak učiní. Prezident a čestný předseda ODS Václav Klaus ovšem svolal okamžitě mimořádnou tiskovou konferenci, během které obvinil Paroubka z nedostatku odpovědnosti a rezolutně prohlásil, že demisi vlády nepřijme. Má Topolánek nějaké nové signály, že Klaus změnil na demisi vlády názor?

 

Za třetí: z ústavního hlediska není jasné, jak by se řešila zapeklitá situace, v níž by Paroubkovu vládu vystřídala vláda Topolánkova, která by ovšem neměla koho požádat o vyslovení důvěry, pokud by se nepodařilo do třiceti dnů „zprovoznit“ zablokovanou PS. Co pak?

 

Topolánek se prostě točí v bludném kruhu, a ačkoliv nemá v ruce žádné eso, chce vše: menšinovou vládu s tolerancí ČSSD i předsedu PS.  Je tedy stále jasnější, že povolební hádanku musí vyřešit prezident. Ponechme stranou, že Klaus je jedním z autorů povolebního patu, protože kdyby už dopředu neoznámil, že nepověří předsedu ČSSD sestavením vlády po případném prvním neúspěšném Topolánkově pokusu, nemusela by ČSSD tolik usilovat o post předsedy PS, který by mohl Paroubka případně pověřit sestavením vlády v pokusu třetím.

 

Klaus má ale i tak několik možností, jak politickou paralýzu překonat. Buď Topolánka přesvědčí, aby uznal politickou realitu a začal jednat s ČSSD o nějaké formě vlády, která bude podpořena jen ODS a ČSSD, anebo bude muset Topolánka nahradit někým jiným.

 

Prezident přitom už nemůže dále otálet s formálním pověřením pro nějakého politika, ať sestaví vládu. To, že využil mimoústavního mechanismu, v němž na jeho žádost Topolánek pouze sonduje možnosti vytvoření vlády, je v tradici, kterou zavedl Václav Havel. Jenže to, že Klaus tento mimoústavní mechanismus využívá už plné dva měsíce, a přitom je i jednou z příčin zablokování PS, začíná zavánět neústavností.

 

Tak či onak, na tahu je nyní právě Klaus. Paroubek opakovaně navrhoval, aby se s ním Topolánek sešel právě v přítomnosti prezidenta. Jenže se zdá, že se předseda ODS bojí čestného předsedy ODS jako čert kříže. Svým neústupným jednáním se totiž zahnal do kouta. Nyní správně tuší, že Klaus by při společném setkání s ním a Paroubkem slyšel více na Paroubkův pragmatismus, než na jeho umíněnost.

 

Právo, 1.8.2006